Včely mizí z úlů a hromadně hynou

Od včelařů ze všech regionů v Česku se ozývá prakticky totéž. Někde včely úplně zmizely, jinde zase úl vypadá, jako by včely někdo otrávil. Zbyla jen spousta mrtvých těl. "V Česku už jsou lokality, kde včely nejsou vůbec," uvedl František Kamler, ředitel Výzkumného ústavu včelařského v Dole nedaleko Kralup nad Vltavou. "Už dnes jsou ztráty stejně vysoké jako v dřívějších letech po celé zimě." Například v okrese Domažlice ubylo od letošního září přes 400 včelstev. Je to navíc zatím jen velmi kusý údaj, protože oficiální hlášení skutečného stavu ke konci listopadu bude mít Český svaz včelařů k dispozici až na přelomu roku. "Přišel jsem o tři včelstva, zůstalo mi jen jedno. O víkendu jsem byl ve včelíně a všechny včely byly mrtvé, možná je někdo otrávil. A byla to zrovna taková silná, zdravá včelstva," stěžuje si Emil Valter z Radochovů na Klatovsku. Místo od místa se přitom situace liší, a jsou lokality, kde zmizelo až kolem 80 procent včelstev. A odborníci se obávají, že na jaře bude situace ještě dramatičtější, protože včelstva jsou oslabená a nepřežijí zimu.

Včelstva decimuje roztoč. Příčinou je zřejmě onemocnění známé jako varroáza. Loňská extrémně mírná zima vytvořila ideální podmínky pro přemnožení cizopasného roztoče Varroa destructor, který napadá včely od sedmdesátých let minulého století. "V zimě přežívá jeho populace na plodu včel, a loni měl extrémně dobré podmínky. Včely v zimě nepřerušily vytváření plodů a roztoč měl o tři až čtyři generace více než obvykle," uvedl Vilém Frisch, místopředseda Českého svazu včelařů. Síla a zdravotní stav včelí populace v Česku nejsou důležité jen kvůli medu, ale jsou na nich závislí především zemědělci a veškerý průmysl, který zemědělskou produkci zpracovává. Například řepka, která je hlavní surovinou pro výrobu rostlinných tuků a biopaliv, se neurodí bez opylování. A o to se starají především včely. Pokud jich bude málo, může to celkovou produkci řepky výrazně snížit a její nedostatek na trhu potom způsobí zdražení třeba rostlinných olejů.

Vláda proto ve středu schválila dotaci 170 milionů korun na pomoc včelařům na období příštích tří let. Dotace je určena na obnovu včelstev, boj proti varroáze, rozbory medu a z poloviny ji hradí Evropská unie. "Současné vymírání včel už státní dotace nezastaví, ale pomůžou při obnově včelstev v příštím roce," zhodnotil rozohodnutí vlády Vilém Frisch. Stát chce dotacemi podporovat také kočování včelích úlů, aby se včely dostaly do oblastí, které vymírání postihlo nejvíce. Včelstva však masově nemizí pouze v Česku a okolních zemích, ale je to obrovský problém například ve Spojených státech. Tam během loňska a letošního roku zmizelo už 70 procent všech včelstev. Na příčinách jevu se tam vědci navíc dlouho nemohli shodnout. Podezřívali záření mobilních telefonů či geneticky modifikované plodiny, teď se přiklánějí k viru zavlečenému z Austrálie - akutní izraelský paralyzující virus. Nejedná se o stejný problém? "Těžko soudit na dálku bez znalosti tamějších výzkumů, ale symptomy jsou opravdu velmi podobné zdejší varroáze," říká Vilém Frisch. "Její letošní nebývalý rozmach je u nás prvotní příčinou úhynu včelstev. Sama sice většinou nezabije, ale oslabí natolik, že pak podlehnou i drobné viróze nebo loupeživému nájezdu silnějších včel," dodává Vilém Frisch.
Autorka: Helena Křížová

Co je Varroa destructor
Cizopasný roztoč, který žije na včelách a především na jejich plodu. Včela, která jím byla napadena jako larva, se rodí zpravidla poškozená například bez křídel nebo jinak oslabená.
Pokud je to včela, která má přežít několik měsíců od podzimu do jara, její šance jsou minimální. Rány, které způsobuje roztoč dospělým včelám jsou vstupní branou nejrůznějších infekcí virových i bakteriálních. Včelstvo pak má méně jedinců, je apatické a neubrání úl v případě napadení. Do Česka se tento cizopasník dostal z jižní Asie v 70. letech, a postupně jeho populace nabývá na síle až do současných rozměrů.
Jeho pův