Obsah kyselin ovlivňuje příjem krmiva

Během fermentace siláže vznikající kyselina octová působí výrazně negativně na příjem krmiva v případě, že je zvířatům jadrné a objemné krmivo podáváno odděleně.

To jsou výsledky zjištěné v rámci jedné disertační práce na univerzitě v německém Kielu. Obsah kyseliny octové (g/kg sušiny) se v tomto ohledu jeví jako nejvhodnější jednotlivá proměnná k odhadu příjmu sušiny siláže. Významný vliv dalších mastných kyselin s krátkým řetězcem nebo množství amoniaku na příjem siláže nebyl prokázán. Negativně na příjem krmiva působily také rozpustné dusíkaté sloučeniny, které vznikají při odbourávání dusíku během procesu silážování. Negativní působení nebylo jednoznačně prokázáno v případě biogenních aminů, které při dekarboxylaci aminokyselin vznikají činností klostridií. V případě, že je krmná dávka podávána v podobě TMR, působí celkový obsah kyselin v krmné dávce jako nejvýraznější faktor ovlivňující negativně příjem krmiva. Vliv fermentačních produktů na mléčnou užitkovost a jejich vzájemný vztah byl vyjádřen jen velmi slabě.

Při odděleném podávání komponent krmné dávky má obsah organické hmoty v čerstvé dávce krmiva nejvýraznější pozitivní vliv. Ve směsné krmné dávce se odrazí negativní vlivy hlavně v poklesu příjmu krmiva. Protože modely sloužící k odhadu příjmu krmiva, mléčné užitkovosti a jejich vzájemného vztahu vykazují ještě zbytkovou varianci ve výši 20 až 40 procent, mělo by dojít k jejich dalšímu zdokonalení.