Bramborářské roky bývají odlišné

„Neříkejme hop, pokud nejsou brambory ve skladu,“ upozornil doc. Rasocha ve svém vystoupení na Polním dni o bramborách. Stejně jako v minulých letech jej uspořádala v Olešné na Havlíčkobrodsku společnost Medipo Agras H.B., spol. s r. o., ve spolupráci s Výzkumným ústavem bramborářským Havlíčkův Brod, s. r. o., a zemědělským podnikem Solmilk, a. s., Olešná, tentokrát za podpory komise pro brambory při Okresní agrární komoře Havlíčkův Brod.

Plochy brambor meziročně nepoklesly
Loňské obavy z dalšího poklesu ploch konzumních brambor se naštěstí nenaplnily. Příčinou byla zřejmě dobrá realizace produkce. Brambor se loni urodilo málo, a to nejen u nás, ale v celé Evropě, a tak byly jejich ceny proti roku 2005 vyšší. Ti, kterým se podařilo brambory prodat za příznivé ceny, od jejich pěstování letos neustoupili. Mírné snížení množitelských ploch brambor by nebylo podle mne na závadu,“ řekl doc. Rasocha a dodal:
„Množitelskou plochu kolem tří tisíc hektarů považuji pro naši republiku za dostatečnou. Myslím ale, že množit každoročně zhruba 160 odrůd je příliš mnoho. Ostatně, jen deset jich zaujímá polovinu celkové množitelské plochy.“ Na sadbu brambor se specializují také v akciové společnosti Solmilk.
„Když jsem v roce 1985 nastoupil na místo agronoma, pěstovali v Olešné hlavně brambory pro produkci škrobu. Přechod na sadbu se v tehdejším vedení prosazoval obtížně,“ vzpomíná Ing. Jiří Kreuz, ředitel Solmilku. Nyní mají v Olešné brambory vysázeny na ploše 130 ha a z toho je 90 ha množitelských.
"Pokud jde o skladbu odrůd, Ing. Kreuz je přesvědčen, že není třeba jich pěstovat mnoho, ale důležité je zvolit sortiment podle požadavků odběratele. „V každém zemědělském podniku, kde pěstující sadbové brambory, by měli vědět, komu budou sadbu dodávat a o jaké odrůdy bude mít odběratel zájem,“ zdůraznil s tím, že shlédnout nabízené odrůdy přímo na poli, jak je možné například při této akci, je velmi přínosné pro všechny zúčastněné.

Virózy znehodnocují sadbu
Hlavní příčinou neuznání množitelských porostů brambor bývají virové choroby, v praxi potom způsobují výrazné snížení výnosu. „Letos jsou u množitelských porostů brambor hlavními problémy virózy a plevelné brambory,“ uvedla Ing. Jitka Chadová z odboru osiv a sadby ÚKZÚZ. Může to být také plíseň bramboru, přestože už začátkem července začali někde s desikací nati, což je neobvykle brzy. Přesto Ing. Chadová věří, že se loňské, poměrně vysoké číslo 23,1 % neuznaných množitelských porostů brambor nebude letos opakovat.
Přílišným optimistou, pokud se týká virových chorob, ale není doc. Rasocha. „V letošní nebývale teplé zimě přezimovala mšice broskvoňová, nejvýznamnější vektor virových chorob brambor, ve stadiu živorodých samiček, zatímco při normálním průběhu zimy přezimují na broskvoních její vajíčka,“ vysvětluje a doplňuje:„Letos začaly mšice nalétávat do porostů brambor už koncem dubna. Tak, jako je celá vegetace posunuta dopředu zhruba o tři týdny, vyskytli se dříve také ostatní škůdci. Je možné, že v některých zemědělských podnicích nestačili proti vektorům viróz aplikovat insekticidy včas nebo je použili za vysokých teplot vzduchu, kdy jejich účinnost nebývá dostatečná.“

Plíseň je všude
Nejzávažnější houbová choroba brambor – plíseň bramboru, se nyní, koncem července, vyskytuje prakticky všude. Kdo zanedbal ochranu, může mít velké ztráty na výnosu a problémy s napadením hlíz.
„Na naší pokusné stanici ve Valečově bylo dosaženo kritického čísla, podle kterého se řídí ošetření fungicidy, už 26. června, v Havlíčkově Borové to bylo dokonce 4. června a 13. 6. tam už byly viditelné příznaky na listech brambor,“ upozornil doc. Rasocha.„Pokud bude nadále teplé, ale suché počasí, postačí proti plísni přípravky na bázi mancozebu, jestli zaprší, bude nutné sáhnout k fungicidům s razantnějším působením,“ doporučil.

Odrůdy i technologie <