Tipy pro pěstování řepky

Po sklizni řepky
Bezprostředně po sklizni řepky je třeba provést hygienická opatření, aby se přerušil „zelený most“ a rozmnožovací cyklus škodlivých organismů.
Po sklizni řepky se může v 1m2 půdy nacházet více než 10 000 semen. Důležité je, aby všechna semena z výdrolu rychle vyklíčila, jinak může nastat delší období dormance (semena řepky si udržují životaschopnost až 10 let). Optimální podmínky pro klíčení zajistí velmi mělké zapravení do půdy. V žádném případě se nesmí vypadaná semena dostat do hlubších vrstev půdy. Nejpozději po třech týdnech je potřeba rostliny vzešlé z výdrolu odstranit, jinak mohou škodlivé organismy přejít z řepky přímo do nových výsevů. Výdrol řepky působí problémy ve všech následných plodinách.

Výsev – základ vysokého výnosu
Základním kamenem špičkového výnosu je volba správné odrůdy, výsev a vývoj porostu na podzim. Všechna opatření by měla být směrována k tomu, aby rostliny řepky měly do nástupu zimy vytvořen mohutný kůlový kořen (průměr kořenového krčku 8 mm) a 8 až 10 listů. Výnos určuje kořen řepky. Čím hlouběji a snadněji prostupuje kořen řepky půdou, tím vitálnější jsou rostliny přes zimu, mohou lépe přijímat živiny z hlubších vrstev půdy, lépe přečkají období sucha a dosahují tak vyšších výnosů.

První příprava začíná již sklizní předplodiny
Pro pěstování řepky je velmi důležitý způsob nakládání se slámou. Při pozdější sklizni obilovin se doporučuje pokud možno slámu odvézt, v opačném případě nakrátko rozřezat (<3 cm) a podpořit její rozklad (mělce zapravit, aplikovat vyrovnávací dávku dusíku). Řepka je extrémně citlivá na utužení půdy a zabahnění (výměna plynů v oblasti kořenů). V žádném případě by neměla být obilná sláma před výsevem řepky hluboko zaorána.
Raps, 25, 2007, č. 3, s. 130