Vize mléčného trhu

Budoucnost trhu s mlékem měla na programu panelová diskuse, která v červnu proběhla v Bruselu. Jak si ji představuje komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerová Boelová vyplynulo z jejího projevu, jehož text máme k dispozici.
Komisařka zejména zdůraznila skutečnost, že diskuse probíhá v době výrazně odlišné od situace, jaká na mléčném trhu byla roky běžná. Zatímco dříve byly světové ceny nízké, evropští zemědělci tonuli v nadbytku mléčných výrobků a přebytky bylo možné vyvézt je s podporou exportních subvencí, dnes je tomu jinak. Sucho ve některých producentských zemích, zejména Austrálii, vyprázdnilo světové zásoby a vyhnalo ceny mléčných výrobků vzhůru. Tak vysoko, že unie poprvé od jejich zavedení mohla snížit na nulu všechny exportní subvence na mléčné výrobky. Navíc se unii podle komisařky osvědčila i reforma společné zemědělské politiky a zahrnutí mléčného sektoru do jednotné platby. Jak komisařka uvedla, vypadá to, že ani v budoucnosti již nebude unie potřebovat masivní podporu rozpočtu na to, aby vyvezla přebytky sušeného mléka a másla. "Naše zásoby sušeného mléka jsou pryč a naše zásoby másla jsou téměř pryč," podotkla s tím, že mléčný sektor v unii produkuje množství výrobků s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou například sýry, po nichž je velká poptávka.
To ale podle komisařky neznamená, že se nyní úplně zastaví všechny záměry týkající se další politiky v tomto sektoru. Ten podle komisařky bude podléhat stejně jako celá reformovaná společná zemědělská politika Evropské unie "zdravotní" kontrole. Bude to zejména na základě zprávy o trhu s mlékem a mléčnými výrobky, která má být předložena v závěru letošního roku. Ta by měla umožnit podrobné posouzení všech nástrojů, které se používají v sektoru mléka.
Exportní subvence zmizí postupně do roku 2013
Komisařka zdůraznila, že v Katarském kole jednání Světové obchodní organizace (WTO) na summitu v Hongkongu se unie zavázala k postupnému odbourání exportních podpor do roku 2013. Ujistila, že tyto podpory bude unie do konce zmíněného období poskytovat pro ty mléčné produkty, u nichž to bude zapotřebí. I když připustila, že mimo Katarské kolo je situace poněkud odlišná, nevidí možnost, že by unie v rámci společné zemědělské politiky poskytovala exportní subvence i po roce 2013. S postupným odbouráváním exportních podpor je přímo spojená otázka budoucnosti intervenčního nákupu. Jak uvedla, intervenční zásoby se vyprázdnily díky prodejům na světový trh s exportnímu subvencemi. Jestliže se tytu subvence odbourají, nutně se vynoří otázka, co bude s intervencemi.
Stálý problém kvót
Samozřejmě trvalým problémem mléčného sektoru unie jsou kvóty. "Vypadá to, že tento systém má mnoho životů jako kočka." charakterizovala je v nadsázce komisařka s tím, že unie chtěla mléčné již několikrát zrušit, ale vždycky je byla nucena znovu prodloužit. V roce 2015 však, jak komisařka rezolutně prohlásila, již opravdu musí kvóty skončit. Je samozřejmé, že měly význam v určité době, ale dnes jsou překážkou konkurenceschopnosti mléčného sektoru. Hlavním nástrojem podpory i v sektoru mléka jsou dnes v unii platby odpojené od produkce. Komisařka se však již nyní obává toho, že na radě se opět vytvoří kvalifikovaná většina, která prosadí prodloužení kvót i za rok 2015. Proto již v průběhu "zdravotní" kontroly společné zemědělské politiky je podle ní třeba dělat kroky pro to, aby kvóty opravdu skončily v roce 2015. Zejména je nutné navrhnout přechodná opatření, aby opouštění kvót proběhlo hladce. Komisařky si je podle svých slov vědoma toho, že některé členské státy a regiony jsou pro kvótový systém z místních důvodů. Obávají se toho, že se nepodaří udržet chov dojnic v některých oblastech, kde jej však považují za důležitý z hlediska ekonomického i ochrany životního prostředí. Podle komisařky by se však tyto problémy měly řešit politikou rozvoje venkova, která je k tomu určená. "Nemůžeme založit naši politiku pro mléčný

Zdroj: agroweb

Autor: redakce APIC