Možnosti podpory dává i další program

Jde o druhý největší operační program ČR, který čerpá 18,4 procenta z prostředků strukturálních fondů určených pro ČR — celkem přes 5,2 miliardy eur (tj. asi 150 miliard korun) na období 2007 až 2013. Program dostane prostředky z Fondu soudržnosti (Kohezního fondu).

Otálet se nevyplatí
Přestože operační program Brusel ještě oficiálně neposvětil — mělo by k tomu dojít až v září, otevírá fond z celkových sedmi prioritních os v předstihu pro první výzvu pět, na nichž se čeští úředníci dohodli s komisí a které se již měnit nebudou. "Je to proto, aby měli žadatelé dostatek času na přípravu projektů," zdůvodnil tento krok svého úřadu a fondu ministr životního prostředí Martin Bursík. Podávat žádosti a projekty na pracoviště fondu bude možné od 2. září do 26. října. Větší šanci budou mít ti, kteří nebudou otálet, protože fond bude žádosti vyřizovat v pořadí, v jakém přijdou.

Zatím omezeno jen na právnické osoby
V první výzvě je program otevřen pouze pro právnické osoby, tj. pro obce, podniky, různé organizace, sdružení apod. Další výzvy, do nichž by měli mít možnost se přihlásit i fyzické osoby, se budou podle ministra zveřejňovat postupně od letošního podzimu. Právě doladění podmínek vstupu do programu pro fyzické osoby je, jak ministr poznamenal, důvodem, proč Brusel doposud nevydal souhlasné stanovisko. Situaci komplikuje i to, že v Bruselských institucích jsou v srpnu prázdniny.

Fond slibuje zjednodušení, zvýhodnění i urychlení
Zatímco ministerstvo životního prostředí program metodicky řídí, jeho implementační agenturou je Státní fond životního prostředí (SFŽP). Ten spravuje i řadu národních programů. Podle ředitele fondu Petra Štěpánka využili tvůrci programu zkušenosti s administrací operačního programu Infrastruktura a také z národních programů, které fond obhospodařuje. Proto by měla pravidla pro nový operační program Životní prostředí přimést řadu zjednodušení. Jak Štěpánek uvedl, jde zejména o zrychlené financování projektů s platbami do 30 dnů od předložení neuhrazených faktur, rozšíření způsobilých nákladů o projektovou dokumentaci či stavební dozor. Ředitel slíbil i zálohové platby na investice.
Znamenalo by to, že žadatelé budou moci předkládat faktury k proplacení již v průběhu realizace projektu. Proces administrace žádosti by měla urychlit i skutečnost, že Brusel posunul finanční hranici, od které musí schvalovat projekty jeho úředníci, z původních deseti milionů eur až na 25 milionů eur. Štěpánek zároveň upozornil, že projekty v rámci zmíněného operačního programu se budou v letech 2007 až 2010 financovat podle pravidla n+3. To znamená, že prostředky, které budou pro schválený projekt z první výzvy, tedy v letošním roce, žadateli přiřčeny, bude moci čerpat ještě v průběhu následujících tří let.
Štěpánek se netajil tím, že fond chce zajistit co nejdokonalejší a nejprůhlednější financování projektů. Proto se chystá projít protikorupčním auditem. Žadatele Štěpánek upozornil, že pracovníci fondu budou kontrolovat nejen správnost čerpání prostředků, ale také realizaci financovaných staveb a jejich využívání.

Priority pro první výzvu
V prioritní ose 1 je zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní. K podporovaným opatřením (a to i v průběhu první výzvy) patří snížení znečištění vod, a to snížení znečištění z komunálních zdrojů, a zlepšení jakosti pitné vody. V obou případech se však přijímají pouze projekty, v jejichž rámci není v současnosti provozována vodohospodářská infrastruktura. U zlepšení jakosti pitné vody je podmínkou, že současně a souběžně se bude stavět kanalizace spadající pod podporu z opatření snížení znečištění vod.
Prioritní osa 2 je zaměřena na zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí. Podmínkou pro přijetí projektů v první výzvě je, že případná veřejná podpora bude poskytnuta podle pravidla de minimis. Podle Bursíka je z této osy možné podporovat třeba výstavbu centrální