Kravské mléko je stále stejně bezpečné

Prof. Dr. Martin Groschup, vědec z Institutu Friedricha Loefflera se sídlem na německém ostrově Riems shrnul situaci okolo BSE v Německu a seznámil s nejnovějšími vědeckými poznatky v oblasti výzkumu prionproteinů.

Počet nových případů BSE loňském roce v Německu poklesl v porovnání s rokem předchozím o celou polovinu – ze 32 v roce 2005 na 16 v roce 2006. Kontinuálně klesající počet případů BSE ukazuje, že ochranná opatření přijatá v roce 2001, která měla zabránit zavlečení původce onemocnění BSE do populace skotu byla úspěšná. Další opatření jako odstranění rizikového materiálu - míchy, mozku a střev a testy poražených býků od věku 30 měsíců na přítomnost prionových bílkovin významnou měrou posílila bezpečnost spotřebitelů. V Německu i nadále platí zákaz zkrmovat přežvýkavcům jakýkoliv produkt z přežvýkavců – to platí pro živočišnou moučku i tuk, tím se tato země stala přísnější než EU, která usiluje o uvolnění zákazu zkrmování živočišného tuku. Pomocí těchto striktních opatření je Německo na dobré cestě k eliminaci této zvířecí nákazy. V posledních letech se ale vyskytly v celosvětovém měřítku také tzv. atypické případy BSE u skotu staršího 8 let, které jsou obdobné jako sporadické případy Creutzfeld-Jakobova onemocnění u lidí – pravděpodobně se jedná o opětovný spontánní vznik původce onemocnění. Možná byl takový případ také iniciátorem vzniku epidemie BSE ve Spojeném království. Proto je zcela nezbytné, aby všechna přijatá ochranná opatření byla zřízena dlouhodobě, aby se podobná katastrofa již nikdy nemohla opakovat.

V poslední době probíhá řada diskusí o možnosti spolupodílení virů na onemocnění BSE. Prionová teorie je zatím všeobecně uznávaná. Základem této teorie je skutečnost, že je u tohoto druhu onemocnění jsou infekčními faktory tělu vlastní prionproteiny. Ovšem pro toto tvrzení neexistují dosud žádné efektivní důkazy, ale pouze nepřímé odkazy. Uvedená experimentální data jsou dosud ještě sporná. Zatím ještě nebylo nalezeno uspokojivé vysvětlení existence prionových kmenů: jednou z možností je, že jeden a tentýž infekční prionprotein může mít odlišné formy. Druhou možností je, že původce onemocnění se sestává alespoň ze dvou částí, které obsahují informace o původci onemocnění. Možnost, že se jedná o virus, je již delší čas předmětem diskusí. Experimentální data ale dosud nic takového nepotvrdila. To platí rovněž i pro výsledky výzkumů zveřejněné v poslední době. Ale protože se tak dlouho ještě neobjevil žádný konečný důkaz svědčící pro prionovou teorii, nedá se vyloučit možnost virové infekce.

Jedna švýcarská společnost oznámila, že se podařilo jejím vědeckým pracovníkům prokázat přítomnost prionproteinu také v nadojeném mléce. Jedná se však o variantu, která nevyvolává onemocnění, není ale možné zcela vyloučit, že kravské mléko může obsahovat také variantu vyvolávající onemocnění BSE. Tato společnost vyvinula vynikající upravenou metodu pro detekci prionproteinů s názvem Priotrap. Tato metoda byla zveřejněna v prosinci roku 2006 na stránkách vědeckého časopisu. V článku bylo exemplárně doloženo, že normální celulární prionprotein z mléka bude moci obohatit zdravé kusy skotu, neinfikované BSE. To není žádná nová informace. Ke stejným poznatkům dospěli také jiné výzkumy, na kterých se podílel Institut Friedricha Loefflera. Není také překvapující, že dochází k tvorbě tohoto proteinu ve velkém množství v tkáních a tělesných buňkách každého člověka a každého zvířete, aniž by u nich inicioval vznik prionové infekce.
Ovšem tyto informace byly zveřejněny v jednom firemním tiskovém prohlášení a citovány v nesprávném kontextu, takže vznikl dojem, že kravské mléko již není „bezpečné“, což je naprosto nepravdivá informace.