Přežívání Campylobactera na kůži a mase drůbeže

V roce 1994/95 provedli v USA průzkum, při němž zjistili 88,2% rozšíření campylobaktera na imerzně chlazené jatečné drůbeži. Nejvyšší výskyt kamplybakterióz byl zaznamenaný na jaře a na podzim a je spojován s příjmem surovin jako je nepasterizované mléko nebo kontaminovaná voda. Sporadický výskyt se zaznamenává i v létě, kdy se spojuje hlavně s manipulací nebo spotřebou málo uvařeného drůbežího masa.
Campylobacter může přežívat na neošetřených povrchových vodách, ale na těla drůbeže se přenáší hlavně tekutinami a výkaly z trávicího traktu ptáků. Organizmus se dostane do kůže brojlerů a zůstává i na konečném produktu. Zprávy z roku 2000 uvádějí, že 76% kontaminace celého těla brojlerů klesá na 48% kontaminaci oddělené prsní svaloviny a 2% kontaminaci vykostěné prsní svaloviny bez kůže.
Předmětem studie provedené na univerzitě v Texasu bylo zjištění, jak různá teplota, podmínky skladování a přítomnost kůže ovlivní přežití Campylobactera jejuni.
Výsledky studie uvádějí vyšší koncentraci kampylobaktera na kůži drůbeže než na mase a dále, že tento mikroorganizmus dobře přežívá při různých teplotách v podmínkách, kdy není přítomna jiná konkurenční mikroflóra