Kontrola pupečního pahýlu u telat
6.5.2007
Základem je odlišení zánětu pupku a pupeční kýly. Záněty pupku bývají nejčastěji vyvolány bakteriemi. Čím dříve je detekován zánět pupku (omfalitida), tím větší jsou vyhlídky na vyléčení telete. Proto je nutné celou oblast pupku několikrát podrobně kontrolovat. Osvědčily se zejména tyto termíny:
Bezprostředně po porodu: Při výskytu různých markantů (např. potrhaná pupeční šňůra, krvácení z pupku, neobvykle silný a masitý pupek) je nutné tuto skutečnost konzultovat s veterinárním lékařem, zejména v případech, kdy telata vykazují rovněž známky narušení celkového zdravotního stavu.
Ve věku od 5. do 7. dne: V tomto termínu musí být již pupeční šňůra zcela zaschlá. Nová infekce se v tomto případě vyskytuje pouze velmi zřídka. Vlhká nebo mokrá pupeční šňůra, stejně jako nepříjemně zapáchající sekret na pupeční šňůře nebo v pupeční krajině jsou v tomto časovém okamžiku důkazem existence problému.
Při přesunu telat z individuálních boxů do skupinových kotců: Po změně ustájení již není kontrola pupku pohmatem tak snadno proveditelná.
U nakoupených telat by měla být kontrola pupku obligatorní záležitostí, například v rámci veterinárního vyšetření při naskladňování telat.
Hematomy kolem pupečníkové tepny se vyskytují u telat stále častěji, ale chovatelé nejsou s touto problematikou ještě úplně obeznámeni. Krevní výrony mohou vznikat při potrhání pupeční šňůry následným krvácením ze zbytku pupečníkové arterie zpět do dutiny břišní. U části postižených telat je markantní neobvykle silné a/nebo dlouhé krvácení z pupečního pahýlu.
Zvláště poté, kdy je pupeční šňůra příliš krátká nebo dokonce končí přímo u břišní stěny, dochází rychle k rozvoji těžké infekce krevních výronů, které nezřídka vedou již po několika dnech k bolestivému, nevyléčitelnému zánětu pobřišnice. Takto postižená telata jsou často zachráněna jedině v případě, že veterinární lékař neprodleně stanoví diagnózu a přistoupí k operaci.
Klíčovou roli zde hraje prevence, která spočívá jednak v posílení obranyschopnosti telat, a jednak v redukci množství choroboplodných zárodků. Hlavní důraz je nutné klást na:
Hygienu při porodu,
Péči o pupeční pahýl,
Ustálení narozených telat – ideální jsou individuální iglú,
Zabezpečení příjmu dostatečného množství mleziva u narozených telat – 1,5 až 2 litry kolostra minimálně v
průběhu prvních 3 hodin po porodu (ideální však jsou 3 litry),
Pravidelné prohlídky pupku – 2krát denně.
Regionální potravina
Projekt Ministerstva zemědělství
Krajské informační středisko
Krajské informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Libereckého kraje
Projekt KIS LK je podporován Ministerstvem zemědělství České republiky a Libereckým krajem