Kolik humusu poskytují fermentační zbytky?

Energetické rostliny, zejména kukuřice, jsou považovány za plodiny s velkou spotřebou humusu. Zbytky po fermentaci těchto rostlin jsou dodávány zpět na pole. Stačí však z dlouhodobého hlediska přísun humusu touto cestou?
Touto otázkou se zabýval prof. Dr. Christof Engels z Humboldtovy univerzity v Berlíně. Výzkumy ukázaly, že se spotřeba humusu energetickými rostlinami v důsledku hnojení fermentačními zbytky snížila. Důvod: Fermentací kukuřičné slámy klesá obsah celulózy a hemicelulózy, avšak podíl ligninu stoupá. Protože se tím snižuje mineralizace uhlíku v půdě, zvyšuje se mikrobiální biomasa a stabilita půdní struktury.
Dlouholeté pokusy s pěstováním kukuřice při různém způsobu zpracování půdy a různém hnojení neukázaly významný úbytek organického půdního uhlíku. To je způsobeno tím, že kořenová biomasa nových odrůd v posledních letech výrazně vzrostla. Kromě toho je reprodukce humusu z kořenových zbytků třikrát vyšší než z nadzemních částí rostlin.