Využití potenciálu přirozených nepřátel

Nepřítel mého nepřítele je můj přítel – toto přísloví by si měl dobře zapamatovat každý zemědělec. Dosud se přirození nepřátelé škůdců řepky využívali jen málo. Proto pět let vědci ze šesti zemí v rámci projektu Evropské unie MASTER vyvíjeli a testovali integrované systémy ochrany řepky proti škůdcům v Evropě. Devět partnerských institucí včetně Spolkového biologické úřadu (BBA) zjišťovalo druhové spektrum, rozšíření a efektivitu antagonistů šesti nejvýznamnějších škůdců řepky. Za užitečné organismy jsou považovány parazitické vosičky, draví střevlíci, pavouci, hlístice nebo bakterie.
Aby mohly být zjištěny příznivé pěstitelské a environmentální faktory pro tyto organismy, byl mezi sebou srovnáván integrovaný a konvenční pěstitelský systém. Pro integrovaný systém bylo charakteristické mimo jiné bezorebné zpracování půdy, výsev do mulče a širší vzdálenost řádků. Kromě toho byla redukována aplikace insekticidů, které ovlivňují jejich životní cyklus.
Výzkumy ukázaly, že na řepkových polích v celé Evropě se jako predátoři vyskytují stejné skupiny živočichů. V závislosti na klimatu a charakteru pěstování hrají v každé zemi hlavní úlohu jiné druhy predátorů. V Německu je například klíčovým predátorem larev blýskáčka řepkového drabčík Tachyporus hypnorum.
Vědcům z BBA se také podařilo rehabilitovat kvapníka: druh Amara similata byl považován za škůdce řepky, protože se často vyskytuje v šešulích. Zajímá se však jen o šešule, v nichž se vyvíjejí larvy bejlomorky kapustové. Jaký pozitivní vliv dravý hmyz jako Amara similata může mít, ukázaly počty vylíhnutých dospělců škůdců. V roce 2003 se v integrovaném systému vylíhlo jen 3,7 % z předpokládaného počtu bejlomorek, v konvenčním standardním systému téměř 10 %. U blýskáčka řepkového byl v integrovaném systému vývoj dokončen u 19 %, ve standardní variantě se dospělci vylíhli z 31 % larev. To se stane, když ve standardním systému ochranná opatření proti škůdcům neúmyslně zasáhnou i predátory. Jiným pochybením může být také záměna škůdců – například v severním Německu byl často se vyskytující krytonosec čtyřzubý zaměněn za nebezpečného krytonosce řepkového. Vzhledem k tomu, že proti krytonosci čtyřzubému nemusí být ošetření provedeno okamžitě, může být spojeno s ošetřením proti krytonosci řepkovému, čímž lze ušetřit jednu aplikaci insekticidu. Harmonizace termínu postřiku je však jen jedním opatřením z mnoha. Také přechod k bezorebnému zpracování půdy chrání nové generace užitečných organismů; výsev do mulče podporuje jejich přezimování.

V rámci projektu MASTER bylo zkoumáno těchto šest hlavních škůdců: Psylliodes chrysocephala (dřepčík olejkový), Meligethes aeneus (blýskáček řepkový), Ceutorhynchus assimilis (krytonosec šešulový), Ceutorhynchus napi (krytonosec řepkový), Ceutorhynchus pallidactylus (krytonosec čtyřzubý), Dasineura brassicae (bejlomorka kapustová).

Významní predátoři:dravý střevlík Poecilus cupreus, kvapník Amara similata, střevlíček Nebria brevicollis, Pseudoophonus rufipes (kvapník plstnatý), Anchomenus dorsalis (střevlíček ošlejchový), Theridion impressum (snovačka pečující) a drabčík Tachyporus hypnorum.

Autor: redakce APIC