Šilhání a vystouplé oko u skotu

Defekt je dědičný s relativně vysokým výskytem především u holštýnského plemene a u německého hnědého skotu.
Vývoj onemocnění je progresivní a často vede k úplné slepotě. U nemocných zvířat může způsobit změny v chování a vyvolat agresivitu, plachost nebo paniku. Skot s klinickými příznaky BCSE – (bilateral convergent strabismus with exophthalmus) může být podezříván z BSE, jelikož klinické příznaky jako je nejistá chůze, chvění při nuceném pohybu, uskakování a šilhání, jsou pro obě onemocnění podobné. Rozmnožování zvířat postižených BCSE není, podle německého zákona o welfare zvířat, povoleno. Dostatečně časná detekce postižení však dosud není možná.
Studie provedená v Německu přináší přehled o fenotypové formě šilhání u skotu, o rozšíření tohoto onemocnění, souvislostech s dalšími vlastnostmi a je uveden způsob dědění. Jsou diskutovány histologické ukazatele v souvislosti s lidskými molekulárními genetickými kandidátními geny užitečným pro další výzkumnou práci. Bylo zjištěno, že bilaterální sbíhavé šilhání s exophthalmem je u hnědého německého skotu a možná i u ostatních plemen skotu způsobeno autosomálním dominantním genem. Dědičná oční porucha zatím nemůže být u telat, jalovic a mladých býčků dostatečně brzy diagnostikovaná, takže postižená zvířata mohou šířit defekt v populaci skotu. Vývoj genového testu pro identifikaci nemocných zvířat v raném věku, je nezbytný.
Geny zodpovědné za progresivní oftalmoplegii (PEO) u lidí byly vybrány jako kandidátní geny pro BCSE u skotu. Jejich vztah k výskytu BCSE nebyl potvrzen a tyto geny mohou být vyloučeny z hlediska odpovědnosti za bovinní BCSE.
Za účelem identifikace genů zodpovědných za poruchu, má být dokončeno skenování celého geonomu a pro stanovení genetické podstaty vady má být použit postup srovnávání genomů.