Chov prasat prochází krizí

Chov prasat má v České republice dlouhodobou tradici, tvoří zhruba čtvrtinu živočišné a kolem deseti procent veškeré zemědělské produkce. V posledních letech se však stavy prasat výrazně snížily a zhoršila se úroveň soběstačnosti ve výrobě vepřového masa. „Ještě před pěti lety jsme byli ve výrobě vepřového masa soběstační, teď jsem se dostali na 80 procent samozásobení. A to je dost vážný problém, protože se sem doveze 20 procent vepřového masa, které by se jinak mohlo vyrobit tady,“ konstatoval předseda Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jaroslav Hajda. Pro českého spotřebitele je vepřové stále nejvíce konzumovaným druhem masa, na celkové spotřebě masa se podílí 51 procentem. Každý Čech ho ročně sní asi 41 kilogram.
Podle producentů nepříznivý vývoj způsobily především klesající ceny vepřového a zvyšující se náklady na chov prasat. „Zatímco vstupy nám zdražily zhruba o 15 až 17 procent, tak výstupy - tržby se nám o 17 až 18 procent snížily,“ konstatoval Hajda. Ceny vepřového s menšími výkyvy od května 2004, kdy byly ještě poměrně slušné, stále klesaly. Nyní se výkupní cena vepřového pohybuje kolem 26 korun za kilogram živé hmotnosti. „Podle statistik Evropské komise dostávají čeští chovatelé vepřového masa asi o pět korun za kilogram masa méně, než je průměr EU,“ sdělil ředitel národního odbytového družstva Centroodbyt Pavel Krejčík. Problémy trpí především malé a střední podniky, které neunesou stoupající náklady. Do nich se promítá nejen zdražení energií, ale i obilovin, používaných do krmných směsí. Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba na nedávném semináři Asociace soukromých zemědělců v Královicích na Slánsku poznamenal, že vzhledem k nižší úrodě a vývozům obilí za hranice se nedá očekávat pokles jejich ceny.
Navíc obchodní řetězce nemají o české maso zájem a výrazně omezují jeho nákup, doplnil Veleba s tím, že společnost Ahold otevřela balírnu masa v polském Krakově, odkud zásobuje své obchody v ČR, Polsku a na Slovensku. „Spotřeba českého masa se tím snížila na pětinu původní úrovně a čeští zemědělci a zpracovatelé masa přišli o dodávky masa ve výši 1,2 miliardy korun,“ řekl. Podobně se od letošního jara zachová řetězec Interspar, kde 60 procent zásobování masa převezmou rakouští dodavatelé. V tomto případě činí ztráta 450 milionů korun. O dalších asi 750 milionů korun podle Veleby přicházejí tuzemští zpracovatelé kvůli obchodní politice řetězce Tesco, které dováží až polovinu veškerého prodaného masa. „Celkem jde tedy o 37 tisíc tun masa a ztrátu asi 2,4 miliardy korun ročně,“ vypočítal Veleba.
Hajda připomněl, že vstupem ČR do EU a otevřením hranic se zhoršil i zdravotní stav naší populace prasat. Choroby způsobují obrovské ztráty v produkci a vyžadují vysoké náklady na léčiva. Chov prasat všech kategorií je náročný také na investice, aby odpovídal příslušným předpisům. „Jde o obrovské prostředky, přičemž jejich efekt není výrazný,“ řekl.
Producenti prasat nedosáhnou na valnou část dotací. Podpory jsou vypláceny v přepočtu na rozlohu půdy a oni většinou žádnou nemají. Na modernizaci stájí budou sice producenti moci žádat o peníze z EAFRD, ale na tento titul není vyčleněna velká částka.
Na rozdíl od nás vlády řady zemí EU podle Krejčíka utajeně podporují tamní chovatele prasat, kteří díky tomu mohou své přebytky, často špatné kvality nabízet na cizích trzích za dumpingové ceny. Francie podle něj například dotuje chovatelům přepravu a mytí prasat před porážkou částkou několika korun za kilogram masa. Hajda zdůraznil, že vývoj produkce a odbytu vepřového masa probíhá podle sinusoidy ve čtyřletém období. „Jeden rok je velmi úspěšný, následuje velmi špatný rok a pak jsou dva roky jakési průměrné,“ přibližuje. Podle něj v Evropě byl loňský rok pro chov prasat slušný. „U nás ale už tak úspěšný nebyl, protože došlo znovu k poklesu cen minimálně o korunu proti roku 2005. Tak rezervy, které jsme vytvořily, nejsou příliš velké.“
Předseda Českého svazu zpracovatelů masa Jaromír Kloud