Digestát podrobit kontrole

Podle odborníků ze Státní poradenské služby pro bioplyn v Bádensku-Virtembersku by digestát, který vzniká jako vedlejší produkt v zařízeních na výrobu bioplynu, neměl být používán jako hnojivo na základě průměrných hodnot živin. Hnojivé účinky digestátu se totiž výrazně liší podle použitých surovin.
Vědci ze Státního zemědělského výzkumného ústavu Augustenberg (LUFA) zkoumali obsahy živin v digestátech z různých zařízení na výrobu bioplynu. Výsledky ukázaly následující:

Obsah celkového dusíku kolísal (v závislosti na surovině) od 1,3 do 7,7 kg N na tunu digestátu. V zařízeních používajících přibližně 70 % kejdy a 30 % kukuřice, trávy a obilovin stoupá hodnota dusíku po fermentaci téměř o 2 kg . t–1. Podíl amoniakálního dusíku se rovněž výrazně mění.

U draslíku kolísá hodnota od 1 do 10 kg . t–1 K2O. V jednom ze sledovaných zařízení, v němž bylo použito 30 % kejdy, po 15 % kukuřice a luskoobilné směsky, 30 % trávy a ca 10 % obilovin, stoupl obsah K2O fermentací téměř o 3 kg . t–1.

Obsah fosforu v digestátu byl rovněž velmi rozdílný. Činil 0,4 až 5,3 kg . t–1 P2O5. Které substráty vedly k jeho zvýšení, je v současné době předmětem výzkumu.