Příznivé účinky šťáv z jablek, hroznů a červené řepy

Výživově fyziologické účinky šťáv získaných z jablek, bílých hroznů a červené řepy odstředěním a lisováním po dvojstupňovém enzymovém ošetřením drtě byly zjišťovány in vitro a testováním na lidech v německých výzkumných pracovištích v Potsdamu a Geisenheimu. Postup zahrnující ošetření pomocí pektináz, hemiceluláz a celuláz obohatil získané šťávy o cenné látky, které obvykle zůstávají ve výliscích. Při přípravě jablečné šťávy byly použity enzymové preparáty Pektinex Smasch a Pektinex AFP-L4 (Novozymes), u hroznů byl po prvním lisováním do výlisků přidán Rohapect AP 2 a Rohament CL (AB Enzymes). Z červené řepy byla šťáva získána dvoustupňovým odstředěním, a sice tak, že ve druhé fázi byl přidán Pektinex AFP-L2. Testování in vitro Ze šťáv byla extrahována rozpustná vláknina, která byla fermentována in vitro střevní mikroflórou až do vysokých koncentrací mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA), převážně acetátů. Z jablečné vlákniny se vytvářel navíc vysoký podíl butyrátu, z vlákniny z červené řepy vysoký podíl propionátu. Ze šťáv (jablečné a řepné) byly izolovány také polyfenoly a betalainová frakce, které po přídavku během fermentace vedly k dalšímu zvýšení vytvářených SCFA, což je z hlediska výživy velmi příznivé. Za přítomnosti těchto antioxidačně působících složek ze šťáv byla zbrzděna lag-fáze oxidace LDL-cholesterolu. Antioxidačně nejúčinnější byla šťáva z červené řepy. Testování in vivo Skupina 10 probandů konzumovala postupně testované šťávy, vždy po dobu dvou týdnů. Testované osoby navíc k běžné stravě denně přijímaly 1,4 l jablečné nebo hroznové šťávy nebo 0,7 l šťávy z řepy. Mezi pokusy byly dvoutýdenní odstupy, které byly při vyhodnocování naměřených parametrů využity jako kontrolní. Porovnáním s kontrolními hodnotami bylo zjištěno, že vliv šťáv na sérové lipidy, počet bakterií a SCFA ve stolici je nepatrný. Avšak v průběhu konzumace šťáv, kdy byl vyšší příjem tekutin než v kontrolní mezifázi, docházelo k většímu vylučování moči, vylučování žlučových kyselin a neutrálních sterolů a ke zvýšení podílu primárních žlučových kyselin ve stolici. Při podávání šťáv z jablek a hroznů docházelo ke zvýšení obsahu polyfenolů a jejich metabolitů v moči. Tento efekt byl potvrzen i po vyšetření resorpce u pěti probandů. Po podávání šťávy z červené řepy byl v moči zjištěn betanin. Vyplývá z toho, že sekundární rostlinné složky jsou částečně resorbovány a vylučovány formou metabolitů močí.