Vynalézavé půdní bakterie

V jednom gramu půdy se nachází asi deset až dvacet milionů bakterií. Na jejich zkoumání se zaměřili kanadští vědci. Pracovní tým z McMasterovy univerzity v Ontariu, v čele s Gerrym Wrightem, odebral množství vzorků půdy z různých stanovišť (pole, les, město apod.). Ve vzorcích našli celkem 480 různých kmenů rodu Streptomyces, které dále kultivovali a potom vystavili účinku 21 antibiotik. Výsledky, které jim vyrazily dech, publikovali v časopise Science (leden 2006). Kultivované bakterie v průměru dokázaly vzdorovat 7 až 8 druhům antibiotik. Některé byly rezistentní až vůči 15 lékům a mnohé si dokázaly poradit s úplně novými preparáty, se kterými se doposud nemohly setkat. Bakteriální kultura si může ve vhodných podmínkách sama vytvořit určitou úroveň rezistence. Tento proces je však energeticky velmi náročný a často spojený se značnými ztrátami. Mikroorganizmy si proto vybírají radši druhou, méně náročnou cestu získávání rezistence. „Odepíšou“, resp. okopírují ji od jiných bakterií. Kanadští vědci přitom objevili v půdě i novou „zbraň“ proti antibiotikům. Jeden z kultivovaných kmenů používal doposud neznámý mechanizmus: antibiotikum určené na léčení tuberkulózy rozkládal pomocí speciálního enzymu na nefunkční složky. Půdní bakterie na svoji ochranu využívají různou taktiku. Dokážou ve svých buňkách vytvořit bariéru, přes kterou antibiotikum nepronikne. Mohou změnit místo, na které se lék váže, ten se potom nedokáže na bakterii „přilepiť“ a nezačne účinkovat. Někdy zas mikroorganizmy preparát pohltí, aby ho vzápětí z buňky „vyvrhly“.