Zlepšit polní hygienu

Intenzivnější pěstování řepky, menší zastoupení plodin v osevních postupech a trend minimálního zpracování půdy podporuje výdrol řepky a tím i výskyt chorob a škůdců. Proto je polní hygiena stále důležitější. Výdrol řepky může být 3 až 4 týdny po sklizni řepky napaden nádorovkou kapustovou. Patogen se tak může v půdě velmi rychle rozšířit. Také verticiliové vadnutí řepky narůstá s nižší koncentrací plodin v osevních postupech a naopak. Odstranění výdrolu řepky může tuto chorobu omezit. Podle poznatků z Francie je zdrojem fomové infekce převážně řepkové strniště. Čím dříve je řepka na podzim napadena, tím silnější je infekce. Pokusy s infikovanou řepkovou slámou ukázaly, že z téměř všech strnišť vzešel vysoký tlak spor. Sklizňové zbytky na povrchu půdy představují ještě po roce zdroj infekce (přibližně 10 %). Proto včasné a pečlivé zapravení sklizňových zbytků a odstranění rostlin z výdrolu snižuje nebezpečí napadení fomovou hnilobou. Vede rovněž k snížení výskytu slimáků a napadení nádorovkou kapustovou. Aby se omezilo vypadávání semen, měly by se cíleně aplikovat insekticidy proti bejlomorce kapustové a krytonosci šešulovému. Larvy těchto škůdců vyžírají semena a poškozují chlopně, což způsobuje nouzové dozrávání, praskání šešulí a výdrol semen.