Chemoterapie k léčbě ptačí chřipky?

Chemoterapie, která se používá proti poruše imunitního systému by mohla být účinná také při léčbě lidí, kteří jsou infikováni formou ptačí chřipky vyvolané nebezpečným virem H5N1. Vědecký tým ze švédského Karolinska Institute argumentuje nutností hledat alternativní metody léčby ptačí chřipky, protože úmrtnost se u tohoto typu onemocnění u lidí pohybuje okolo 50 % a existuje reálná možnost vzniku rezistence proti antivirotikům, neexistencí očkovací látky proti ptačí chřipce a celosvětovým rozšířením tohoto onemocnění. Onkolog Jan-Inge Henter si povšiml, že symptomy u pacientů infikovaných virovým kmenem H5N1 jsou velice podobné těm, kterými trpí nemocní postižení hemofagocytující lymfohistiocytózou (HLH), což je onemocnění imunitního systému většinou s letálním průběhem. V různých vědeckých pracích byly skutečně nalezeny důkazy o tom, že k symptomům onemocnění ptačí chřipkou patří také výrazná přehnaná reakce imunitního systému, která je charakteristická také u pacientů s onemocněním HLH. K nadprodukci určité látky imunitním systémem jako je interleukin-6 dochází u pacientů postižených ptačí chřipkou. Příčinou úmrtí je u těchto pacientů stejně jako u HLH pacientů většinou kombinace sepse a selhání činnosti životně důležitých orgánů. Terapie hemofagocytující lymfohistiocytózy může spočívat v podávání koktejlu medikamentů, do kterého patří také chemoterapeutikum Etoposid, který ničí nadbytečné imunitní buňky. Pokud dojde k neprodlenému zahájení chemoterapie, zvyšuje tento způsob léčby procento přežití z 56 na 90 %. K tomuto výsledku dospěli na základě jedné studii, provedené na pacientech, kteří trpěli související formou HLH, vyvolanou Epstein-Barr virem. Podle názoru onkologa Hentera se Etoposid u imunitních buněk projevuje jako vynikající iniciátor programované smrti buněk. Vědci se domnívají, že se u pacientů trpících závažnou infekcí virem H5N1 povede obnovit regulaci imunitního systému, který se vymkl kontrole. Snaží se proto, prostřednictvím cílené likvidace buněk nastolit ztracenou rovnováhu. Henter vyzval WHO, aby získala pro ověření této hypotézy vědce z celého světa. Argumentuje tím, že s tímto nasazením pracovních sil by nemuselo proběhnout ověřování účinnosti léčby na modelových zvířatech, ale mohlo by se veškeré úsilí soustředit přímo na pacienty infikovanými virem H5N1, kteří trpí HLH. Henter vysvětlil, že Etoposid je povoleno používat pro tuto indikaci a je to všeobecně známo, protože je tento lék podáván pacientům již po dobu více než 10 let. Navíc se jedná o levný preparát, který je obecně k dispozici. Vědec připustil, že použití této terapie pro těžce nemocné pacienty s sebou nese jistá rizika. Avšak neléčené onemocnění HLH samo o sobě představuje vysoké riziko letálního průběhu. WHO ještě do současné doby nevydala žádné formální prohlášení. Nikki Shindo, který je vedoucím pracovní skupiny zabývající se problematikou ptačí chřipky při WHO, ale sdělil, že vědci z turecké Yüzüncü Yil Univerzity taktéž diskutovali o možnosti použití podobných medikamentů během propuknutí nákazy ptačí chřipky v jejich zemi. Na konci března byli Světovou zdravotnickou organizací vyzváni lékaři ze všech zemí, ve kterých onemocněli ptačí chřipkou také lidé, aby se zapojili do diskuse o nejlepších alternativách léčby.