Bezzásahová území

Lesy ČR podporují vznik oblastí bez zásahu člověka. Potencioální vhodné porosty pro vymezení bezzásahovosti jsou vyhledávány v 1.zónách CHKO, přednostně ve stávajících národních přírodních rezervacích a přírodních rezervacích (NPR a PR), které byly v minulosti minimálně ovlivňovány lidskou činností. Vybírány jsou pouze ty porosty, u nichž současná druhová skladba odpovídá rekonstruované přirozené skladbě ("pralesovité zbytky") nebo se jí velmi blíží (převládá dřevina dominantní v rekonstruované přirozené skladbě) anebo existuje alespoň minimální podíl i příměsných dřevin přirozené skladby a současně zastoupení stanovištně nepůvodních druhů dřevin nepřekračuje 10 %. Velikost potenciálních porostů se předpokládá od 25 ha do 100 ha podle přírodních podmínek. O případné nezbytné větší velikosti jedná expertní komise. Celková výměra ploch v rámci celé ČR by neměla překročit 2500 ha. Potenciálně vhodné porosty pro ponechání přirozenému vývoji jsou navrhovateli, kterými jsou vedoucí správy příslušné CHKO a příslušný lesní správce, nebo ředitel lesního závodu LČR, jsou rozděleny do tří skupin: a) porosty, které je možno ponechat samovolnému vývoji okamžitě (tj. není nutný žádný zásah, který by ponechání samovolnému vývoji podmiňoval), b) porosty, které je možno ponechat samovolnému vývoji po provedení zásahů v horizontu 10 let (tj. je nutný určitý zásah, který ponechání samovolnému vývoji podmiňuje), c) porosty, které je možno ponechat samovolnému vývoji až po provedení pěstebních opatření v střednědobém horizontu (20–30 let). LOKALITA DOUTNÁČ (CHKO Český kras) Byla vymezena jako první bezzásahová lokalita v roce 2004 a nachází se v NPR Karlštejn v CHKO Český kras. Výměra území činí 66,77 ha. LOKALITA TAJGA (CHKO Slavkovský les) Byla vymezena jako druhá bezzásahová lokalita v roce 2005 a nachází se v NPR Kladské rašeliny v CHKO Slavkovský les. Výměra území tvoří 146,59 ha. LOKALITA KOSTELECKÉ BORY (CHKO Kokořínsko**) Na území, které bude ponecháno přirozenému vývoji, jsou plošně zachovalé borové porosty reliktního charakteru s typickými společenstvy rostlin a živočichů. Předpokládá se, že na většině území se v porostech minimálně od druhé poloviny 20. století prováděla pouze sanace po požárech a výchovné zásahy v nově vzniklých porostech. Současná dřevinná skladba se velmi blíží rekonstruované přirozené skladbě a většina dřevin dosahuje stáří 150 let, či dokonce téměř 170 let. Přírodní rezervace Kostelecké bory byla vyhlášena v dubnu 2003. ** CHKO Kokořínsko CHKO Kokořínsko byla vyhlášena v březnu 1976 a výměra území činí 272 km2. Je známé především jako malebná krajina dotvářená rozmanitostí pískovcových skal. Historické osídlení celé oblasti se rozvíjelo v harmonii s okolní krajinou, takže dnes zde najdeme řadu architektonicky unikátních sídel, často i památkově chráněných. CHKO je ve srovnání s okolní krajinou charakteristická především větším zastoupením lesů. Na pískovcích převládají bory, které mají v některých málo přístupných místech charakter reliktních borů. Rozeklané skály jsou hnízdištěm řady ptáků, z nichž nejvzácnějším je sokol stěhovavý. Jedním z nejvýznamnějších fenoménů tohoto území jsou mokřady, a to především mokřady v nivách Liběchovky a Pšovky. Jejich přírodovědný význam vedl až k zapsání do seznamu mezinárodně významných mokřadů chráněných tzv. Ramsarskou úmluvou. V lesích v CHKO Kokořínsko hospodaří vedle soukromých vlastníků lesů také lesní správy Mělník a Česká Lípa LČR.