Dodojování krav

Dokonalé vyprázdnění vemene je základním pilířem udržení dobrého zdravotního stavu vemene stejně jako mléčné užitkovosti. Technicky je tento požadavek realizován použitím automatizovaného zařízení na dodojení. Velkým zatížením z hlediska pracovních nákladů je proces dojení. Proto se zejména v poslední době objevují snahy o úsporu pracovního času – v úvahu přichází zkrácení doby dodojení díky automatizovanému zařízení a objevily se také úvahy o úplném vynechání dodojování. Proto němečtí vědci zaměřili svůj výzkum na objasnění těchto otázek. V rámci výzkumu bylo hodnoceno 7 540 laktačních křivek dojnic s vysokou až velmi vysokou mléčnou užitkovostí, pocházejících z různých saských zemědělských podniků. Objem strojního dodojku dosáhl až hodnot okolo 2 kg, průměr byl 370 g. Průměrná doba strojního dodojení byla 4 minuty. Výsledky: • Provedené výzkumy prokázaly, že množství a četnost rozložení strojních dodojků se u současných vysokoužitkových dojnic nezměnilo v porovnání s výzkumy, které probíhaly v roce 1990. • Se stoupajícím věkem krav stoupá také významně objem strojních dodojků. Při současném velmi nízkém průměrném věku stád dojnic má však tento efekt jenom malý význam. • Cílem rentabilní mléčné produkce je však vedle vysoké užitkovosti za laktaci také vysoká mléčná užitkovost celoživotní, proto není možné pustit ze zřetele při narůstajícím průměrném věku ve stádě zvýšení průměrného množství dodojku a věkem podmíněné změny v morfologii vemene. • Objem strojního dodojku se signifikantně zvyšuje současně s nárůstem mléčné užitkovosti a prodloužením celkové doby dojení, které je způsobeno větším množstvím vyprodukovaného mléka. • U 38 % krav zařazených do výzkumu byl strojní dodojek vyšší než 500 ml mléka při každém dojení. Objem strojního dodojku je nezávislý na frekvenci dojení, ale je závislý na množství mléka v jednotlivých dojeních. • Zvlášť vysoký počet krav s velkým objemem strojního dodojku byl zjištěn v zemědělských podnicích, ve kterých se potýkají se zhoršeným zdravotním stavem dojnic, zejména v oblasti infekcí a etablování mastitidních choroboplodných zárodků, které zvířata ohrožují. • Pomocí strojního dodojení je možné nejenom stabilizovat zdravotní stav vemene, ale také díky závislosti mezi množství zbytkového mléka ve vemeni a poměrem nově vytvořeného mléka je také možné zvýšit mléčnou užitkovost. • Dojení dvakrát denně má pozitivní vliv na procentuální poměr mezi tvorbou mléka a mléčnou užitkovostí za laktaci. Tohoto efektu bylo dosaženo při dojení 3 x denně díky častějšímu vyprázdnění vemene. Do jaké míry ovlivňuje strojní dodojování při zvýšení frekvence dojení výši mléčné užitkovosti za laktaci je nejasné. • Je nutné vycházet z toho, že také při dojení 3 x denně vzniká ve srovnatelném množství strojní dodojek. Nakládání s tímto množstvím mléka (dodojování nebo ne) je na rozhodnutí podnikového managementu.