Bakteriální enteritis u drůbeže je globální problém

Bakteriální enteritis je onemocnění často spojované s vyloučením antibiotických stimulátorů růstu z krmiv hospodářských zvířat. Průzkum zaměřený na tyto bakteriózy, provedený v roce 2005 společností Elanco Animal Health ukázal, že skutečnost je trochu jiná a komplikovanější. Bakteriální enteritis (BE) se vyskytuje v chovech drůbeže po celém světě ve třech formách: klostridiální bakterióza (nekrotická enteritis), dysbakterióza a cholangiohepatitis. Společnost Elanco Animal Health provedla první hodnocení dopadu klostridiální enteritis v roce 2000, kdy kontaktovala 196 odborníků z drůbežářského průmyslu. V roce 2005 provedla společnost další hodnocení kontaktováním více než 400 odborníků ze 45 zemí a prozkoumala tak téměř 33 % (15 mld.) z celkového objemu (47 mld.) vyrobené drůbeže ve světě. V závěru zprávy uvádí, že bakteriální enteritidy jsou větší problém než jak se uvádělo na základě průzkumu v roce 2000. Téměř všichni dotazovaní potvrdili přítomnost BE a očekávají, že se problém v příštích 5 letech ještě zhorší. Obecně sledované příznaky se mění podle věku zvířat, ale za prvotní se považují průjmy a vlhká podestýlka. Uvádí se, že BE negativně ovlivňují konverzi krmiva a přírůstek hmotnosti, zvyšují mortalitu a počet kusů nevhodných pro další zpracování. Asi 42 % odborníků uvádí, že negativní ekonomický dopad vyvolává již nejrannější stádium onemocnění, ale jen 34 % dotázaných začíná s léčbou zvířat po projevu prvních příznaků. Více než 63 % dotázaných odhadlo náklady, které přináší subklinická enteritis na 0,05/USD/kus nebo více. Při odhadu nákladů spojených se subklinickým onemocněním na 0,05 USD na kus, pak roční náklady vyvolané onemocněním dosahují 50 000 USD na každý milion kusů drůbeže nebo celosvětově více než 2 mld. USD na všechny vyprodukované kusy za rok. Ukazuje se, že ekonomické ztráty v odvětví výroby drůbeže způsobené sníženou užitkovostí, zvýšenou mortalitou a vyřazením těl z dalšího zpracování v důsledku BE by se mohly redukovat dobře plánovaným programem (Intestinal Integrity Program), časnou detekcí nemoci a odpovídající léčbou. Podle odborníků zvyšují závažnost bakteriálních infekcí kokcidiózy. Za klíčové důvody pro začátek léčby považují průjmy a zvýšenou mortalitu. Většina respondentů doporučuje při výskytu 15 % infikovaných kusů léčbu celého hejna. Pro prevenci BE jsou účinné ionofory ( užívané pro léčbu kokcidiozy); většina dotázaných považuje za účinnější antibiotika, ionofory a další krmná aditiva než chemické látky a vakcinaci.