GMO a Evropa

Tři roky Evropská unie odolávala tlaku USA, Argentiny a Kanady, které ji obvinily z toho, že brání importu geneticky modifikovaných produktů do Evropské unie. Letos na jaře Světová obchodní organizace (WTO) rozhodla, že pravdu má trojice amerických států, nikoliv Brusel. Šest států EU-25 navíc prohrálo i vlastní spory. Nedrží se totiž ani procedur, které ohledně GMO schválila EU, a na dovoz těchto potravin mají vlastní zákazy. Jde mimo jiné o Řecko, Francii, Německo nebo Itálii. Evropa jednotný postoj k GMO hledá jen velmi pomalu, přičemž nejhlasitěji se k této problematice vyjadřují ekologové, kteří tvrdí, že je prokázané, že nelze pěstovat GMO bez kontaminace ostatních plodin a životního prostředí, a proto je třeba genetické znečišťování striktně zakázat . "Genetický modifikované organizmy jsou bezpečné a evropské státy nám nedaly žádný důkaz, že je tomu jinak," opanuje však Michael Philips, viceprezident washingtonské Biotech Industries Association. EU se v otázkách GMO řídí zákonem z roku 2001, který povoluje vstup jednotlivých GMO případ od případu na základě posouzení Evropské agentury pro bezpečnost potravin. Některé členské státy přesto nadále bojují proti geneticky upraveným organizmům vlastními prostředky. Většinou nejednotné Řecko například v roce 2004 přistoupilo na zákaz dovozu a pěstování těchto potravin. Když Brusel upozornil, že tento postup je v rozporu s evropským právem, učinily podobný krok alespoň jednotlivé řecké prefektury. "Všechny politické strany jsou proti geneticky modifikovaným organizmům, což je trochu divné, když vezmu, že ve všem ostatním mezi námi panuje děsná rivalita," tvrdí bývalý ministr životního prostředí Theodore Koliopanos. Řecko se však nevzdává a hodlá jít k Evropskému soudu. Ten však již v minulosti rozhodl proti podobnému zákazu, a to když se region Horního Rakouska rozhodl na vlastní pěst nepovolit vstup GMO na své území. Podle komise lokální zákazy modifikovaných plodin nelze odůvodňovat na základě bezpečnostní doložky a komise tak odsuzuje pokusy členských zemí vyhlašovat regiony nebo dokonce celé státy za "GMO free zóny". "Spotřebitelé a farmáři mají právo na bezpečnost," trvá na svém rakouský ministr Josef Pröll, jehož země v toto pololetí Unii předsedá a současně patří k hlavním odpůrcům GMO a obhájcům ekologického farmaření. "Potřebujeme pravidla, která zajistí spotřebitelům kvalitu," souhlasila komisařka Mariann Fischerová-Bölová. Jednotné řešení se hledá, ale těžce. Řeckou cestu nastoupily letos Rakousko či Švýcarsko, které má vůbec jeden z nepřísnějších zákonů. V Polsku jeden a půl milionu farmářů pěstuje své plodiny bez užití pesticidů. Prakticky tak vyrábí bio potraviny a lobuje pro zákaz GMO v Unii. Jednotný trh Evropské unie však chce jednotné řešení, jehož dosažení se stává tvrdým oříškem. Pět z pětadvaceti zemí EU se staví proti, deset pak pravidelně hlasuje na podporu GMO a zbylé státy váhají. "Myslím, že máme opravdu dobrou politiku, ale i mezi Evropany je celá řada zastánců GMO," dodává mluvčí ředitelství pro životní prostředí Barbara Helfferichová FAKTA: • Ekologickému farmaření se v EU věnuje téměř 140 000 rolníků, kteří obhospodařují na 5,8 milionu hektarů, tedy okolo 4 % zemědělské půdy v EU. • Význam postupně roste, kupříkladu v Německu bioprodukty představují tři pětiny německého trhu s dětskou výživou. • Podle dostupných údajů se v Česku organicky hospodaří asi na šesti procentech orné půdy, zhruba jde o dvacetinu ze zemědělských hospodářství. • Současně se však očekává i výraznější rozmach pěstování geneticky upravené kukuřice; předpokládá se, že se po loňských 250 hektarech rozšíří na dvě až tři tisícovky hektarů letos. • Odmítavě se Česko staví ke geneticky upravené řepce olejné, kde je riziko kontaminace ostatních plodin vyšší než u kukuřice. Související článek Ekologové: Postavíme u hranic "hradbu" si můžete přečíst na http://admin.aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=105513