Med jako bioindikátor těžkých kovů v prostředí

Vzhledem k tomu že včely sbírají nektar z oblasti asi 30 km2, mohl by med sloužit jako bioindikátor znečistění prostředí. Na univerzitě v Hohenheimu bylo celkem analyzováno 58 vzorků medu (41 květového a 17 medovicového). Některé vzorky pocházely z průmyslově exponovaných oblastí, některé ze zemědělských, medovicové medy pocházely z oblasti Černého lesa (Německo). Těžké kovy byly stanovovány pomocí hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) na přístroji Elan 6000 společnosti PE Sciex. Olovo (Pb), měď (Cu), chróm (Cr), mangan (Mn), nikl (Ni), zinek (Zn), stříbro (Ag) a železo (Fe) byly měřeny přímo, kadmium (Cd) jako izotopy 113 Cd a 114 Cd. Množství Ag bylo u všech vzorků pod detekčním limitem, Fe nebylo možno vyhodnotit kvůli značným odchylkám od střední hodnoty, což by mohlo být důsledkem kontaminace. Pokud jde o kadmium, jen 12 vzorků překročilo detekční limit 10 µg/kg. U ostatních kovů byly naměřeny následující střední hodnoty: Pb ( 81), Cd (23), Cr. (109), Cu (932), Mn (3120), Ni (301), Zn (1083). Medovicové medy měly vyšší obsah kovů než květové medy. Nebyly však zjištěny významné rozdíly mezi medovicovými medy ze smrku a z jedle bělokoré. V květových medech z průmyslové oblasti byly nalezeny nejvyšší hodnoty obsahu olova. Výsledky ukazují, že med by mohl být alespoň částečně využitelný jako biozatížení prostředí těžkými kovy.