Dohodne se EU na společných pravidlech ekologického zemědělství ve vztahu ke GMO?

Sporný je například návrh Evropské komise povolit pro bioprodukty – plody ekologického zemědělství – stejný limit 0,9 % pro náhodnou kontaminaci geneticky upravenými plodinami, jako je tomu v případě ostatních zemědělských plodin a potravinářských výrobků. Česká republika požaduje práh okolo nuly či pouhé desetiny procenta a shoduje se v tom s dalšími státy, například s Rakouskem, Belgií či Itálií. Další spor se vede o nápad jednotně a povinně označovat biopotraviny po celé EU shodnou nálepkou "EU-Organic". Pokud jde o soužití konvenčních a geneticky upravených plodin, ministři zemědělství naznačili, že cesta vede přes sladění pravidel v celé EU, tak, aby si je členské státy mohly vykládat operativně podle vlastních místních podmínek. Ekologickým organizacím v čele s Přáteli Země se však tento přístup ke genetickému znečišťování hrubě nelíbí a tvrdí, že je prokázané to, že nelze pěstovat GMO bez kontaminace ostatních plodin a životního prostředí. Rakouský ministr Josef Pröll, jehož země toto pololetí Unii předsedá a současně patří k hlavním odpůrcům GMO a obhájcům ekologického farmaření, na zasedání ministrů zdůraznil, že jak spotřebitelé, tak ekologičtí farmáři mají právo na bezpečnost. Komisařka Mariann Fischerová-Bölová ho doplnila názorem, že jsou potřeba pravidla, která zajistí spotřebitelům kvalitu. Kolem geneticky modifikovaných organismů panují v EU značné spory již delší dobu. Předloni, pod tlakem Světové obchodní organizace, Unie ukončila pětileté moratorium na povolování nových druhů GMO současně se zpřísněním pravidel pro jejich povolování. Pokud jde o další kroky týkající se úrovně prahu pro příměs GMO v bioproduktech a společných nálepek, ministři se dohodli na vytvoření skupin expertů, které mají problém hlouběji rozebrat. Znovu se o nich bude jednat až v příštím pololetí, za předsednictví Finska. Ekologicky hospodaří v EU věnuje na 140 000 rolníků, kteří obhospodařují na 5,8 milionu hektarů, tedy okolo 4 % zemědělské půdy v EU. Význam postupně roste, kupříkladu v Německu bioprodukty představují tři pětiny německého trhu s dětskou výživou. Ministr zemědělství Mládek, který se jednání rovněž zúčastnil, předpokládá rozvoj ekologického zemědělství i v České republice a jak řekl: "právě probíhá velmi intenzivní debata, nakolik lze využít rakouský model, opírající se do značné míry o ekologické zemědělství. Plně ho nelze převzít, země, která je ze čtyř pětin hornatá, je na tom jinak než ČR, ale některé myšlenky jsou alespoň částečně využitelné, třeba ve vinařství." V Česku se ekologicky hospodaří cca 6 % orné půdy, což je zhruba dvacetina zemědělských hospodářství. Na druhou stranu se však u nás očekává i výraznější rozmach pěstování geneticky upravené kukuřice. Letos se předpokládá masivní rozšíření ploch – z loňských 250 ha na 2000 až 3000 hektarů. Česko odmítá geneticky upravenou řepku olejnou, kde riziko kontaminace ostatních plodin je vyšší než u kukuřice.