Získejte větší nutriční hodnotu z kejdy

S vysokými náklady na průmyslová dusíkatá hnojiva je nyní důležitější než kdykoliv předtím plně využívat potenciální úspory z pečlivé aplikace statkových hnojiv. Kejda od 200hlavého stáda dojnic obsahuje živiny ekvivalentní úspoře 2000 GBP dusičnanu amonného za rok a téměř 4000 GBP včetně fosforečnanu a drasla. Spíše než na problémy se statkovým hnojem by měli farmáři uvažovat o pozitivních výhodách ze získávání živin, tvrdí zástupce z Výzkumného ústavu pícnin a životního prostředí North Wyke. Rozmetání kejdy v odpovídající dávce a v době, kdy to nejvíce plodina potřebuje nejenom zabraňuje znečištění, ale zaručuje rovněž optimální využití její nutriční hodnoty rostlinou. Prvním, a možná nejdůležitějším krokem, je připravit si plán péče o hnůj. Lze využívat nabídku DEFRA nebo si jej stáhnout z internetu. Tato příručka pomáhá k tomu, aby farmář při rozmetání hnoje respektoval zásady ochrany životního prostředí, zejména v místech největšího rizika znečištění. Nejlepším způsobem hospodaření s výkaly je minimalizovat jejich celkový objem. V některých oblastech platí zásada mít skladovací kapacitu minimálně na čtyři měsíce. Tento objem lze vykalkulovat docela snadno. Např. holštýnská kráva denně vyprodukuje kolem 64 litrů výkalů. K tomu se musí přičíst použitá voda z dojírny a dešťová z výběhu a tuto hodnotu změnit na 130 litrů za den. To znamená mít pro 100 krav a období 180 dní skladovací kapacitu 2340 m3. Jedním z nejjednodušších způsobů je oddělit dešťovou vodu od výkalů a zachycovat ji v oddělené nádrži pro případné další využití. Tím se uspoří nejen náklady na skladovací prostory, ale také se zlepší bilance za vodu. Aplikace výkalů ve správný čas a v množství, které odpovídá potřebě pěstované plodiny vytváří optimální podmínky pro využití veškerého potenciálu živin v hnojivu. Cílem je rovněž zabránit znečištění spodní vody a omezit emise čpavku. V každém kubickém metru (1 t) kejdy od dojnic jsou 3 kg dusíku. Asi polovina je okamžitě využitelná rostlinami a druhá polovina po mineralizaci v půdě. rostlina ovšem musí být na poli v odpovídajícím růstovém stadiu . Ne-li, dojde k odplavení dusíku do nejbližší vodoteče, kde způsobí její znečištění. Aplikace kejdy na jaře omezuje rizika vyluhování a zaručují nejlepší využití živin. Ale studie ukazují, že větší množství se dosud aplikuje mezi srpnem a lednem. Je to zejména z důvodu, že mnoho farmářů je přesvědčeno, že pozdější aplikace by měla nepříznivý vliv na kvalitu siláže nebo porostu k pastvě. Spolupracující výzkum IGER a ADAS prokázal, že to není ten případ. Dokonce ani rozumná dávka šest týdnů před sečí neovlivní kvalitu siláže. Dokonce mělké zapravení nebo vlečené hadice neovlivní kvalitu siláže ani dva týdny před sečí. Ani při metodě spásávání píce, je-li provedena aplikace mělkým zapravením do půdy 5 týdnů před vyhnáním zvířat, nebylo zjištěno zhoršení kvality porostu. Avšak přechod z rozstřiku na aplikaci jinými metodami redukoval množství emisí amoniaku o 30 až 80 %. Mělce pracující injektory pracují nejlépe v krátkém porostu, zatímco vlečené hadicové podávají dobré výsledky i v dlouhém porostu.