Společná zemědělská politika po roce 2027: Česká republika prosazuje zachování přímých plateb i podporu citlivých komodit

Zachování dvoupilířové struktury společné zemědělské politiky (SZP) a přímých plateb i do budoucna. To prosazovala česká delegace na právě skončeném dvoudenním jednání Rady pro zemědělství a rybářství v Lucemburku. Zástupci evropského zemědělství jednali rovněž o aktuálních obchodních výzvách, potravinovém řetězci, rybolovných kvótách pro Baltské moře na rok 2025 nebo o možnostech řešení dopadů klimatických událostí i v kontextu kompenzací škod po povodňových situacích.

„Jsme přesvědčeni, že v budoucí společné zemědělské politice bude potřebné zachovat její dosavadní dvoupilířovou strukturu. Tedy, že část financí do zemědělství bude mít i nadále podobu přímých plateb a příspěvků na tržní opatření, zatímco druhá část podpory bude určena na rozvoj venkova. To prosazujeme dlouhodobě a jsme rádi, že v začínající diskusi o nastavení SZP v příštích letech i řada členských států zastává stejný názor jako my v ČR,“ uvedl náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek.

Zásadním výstupem jednání je přijetí většinové pozice členských států pro další vyjednávání o budoucím směřováním SZP. Česká republika v těchto závěrech Rady zdůraznila zachování možnosti podpory citlivých sektorů, pragmatický přístup ke klimatické tranzici a tlak na snižování administrativních požadavků. Shodně s postojem ČR zástupci ostatních členských států také požadují výrazné zjednodušení SZP a zaměření se na generační obměnu v zemědělství.

„Podněty České republiky byly do společné pozice Rady prosazeny. Velmi vítáme podtržení významu adekvátního financování budoucí SZP. Je to pro nás podstatný bod, který musí další vyjednávání zohlednit, a to i ve vazbě na potřebnou motivaci zemědělců, od nichž máme nad rámec zajištění kvalitních potravin stále větší očekávání,“ doplnil náměstek Skřivánek.

Je důležité, aby Evropská komise novou legislativu k SZP předložila co nejdříve, a členské státy tak měly dostatek času na přípravu a její zohlednění v rámci národních legislativ.

V Lucemburku se ministři rovněž zabývali výzvami, kterým čelí potravinový řetězec EU. K těm hlavním patří zajištění dostatečného množství kvalitních a bezpečných potravin, zatraktivnění potravinářství jako perspektivního oboru pro mladou generaci nebo vzdělávání veřejnosti o výživě a správném složení stravy. Dalšími tématy diskuse byla problematika agrárního obchodu, kde rezonovaly otázky příležitostí plynoucích z obchodních dohod se třetími zeměmi, prosazování unijních standardů, vztahy s Ukrajinou či reakce na čínská opatření namířená proti dovozům některý produktů z EU. Ministři hovořili také o problematice krizových situací, kde Česká republika vyzvala k řešení dopadů své podzimní povodňové situace.

Rada pro zemědělství a rybářství projednávala též rybolovná práva v Baltském moři se snahou zachovat populace lovených druhů, jako je například treska, losos nebo sleď. Právě u těchto ryb Evropská komise navrhuje snížit přípustné odlovy, a to i v případě, že jsou povoleny pouze jako vedlejší úlovky a cílený odlov je již z minulosti zakázán. Zástupci evropského zemědělství řešili rovněž ochranu tuňáků v Atlantiku a potřebu revize pravidel pro lov kormoránů a tuleňů.