Postup sklizně obilnin a řepky v České republice k 21. červenci 2024

Příznivější meteorologické podmínky uplynulého týdne, povětšinou slunečné počasí s tropickými teplotami a jen s ojedinělými srážkami či bouřkami, umožnily sklizeň napříč celou republikou. Sklizeň obilnin a řepky oproti předešlému období tak ve třetím červencovém týdnu značně postoupila, u obilnin se přehoupla do druhé třetiny a u řepky se přibližuje k závěrečné třetině. Bouřky doprovázené přívalovými srážkami a kroupy komplikovaly nejvíce sklizeň po celé České republice v první polovině července. Nejenom, že došlo k dalšímu poléhání porostů, ale v některých oblastech i k silnému poškození porostů kroupami.

Podle třetího šetření Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) k 21. 7. 2024 je sklizeno přes 457 tis. ha obilnin, což představuje 37,81 % jejich ploch, u řepky je sklizeno 61,70 % ploch, tj. zhruba 212 tis. ha. Ve srovnání s loňským rokem je aktuální průběh sklizně rychlejší, u obilnin bylo loni touto dobou sklizeno 28,00 % ploch, u řepky 39,60 % ploch.

Celková produkce obilovin při průměrném hektarovém výnosu 6,03 t/ha činí přes 2,7 mil. tun. U řepky olejky při průměrném výnosu 2,78 t/ha je produkce přes 589 tis. tun. V porovnání s loňskou sklizní v této době jsou průměrné výnosy obilnin celkem a řepky zatím nižší, a to u obilnin o 0,49 t/ha a řepky o 0,45 t/ha.

Zhruba po měsíci žňových prací je nejdále se sklizní obilnin kraj Zlínský, který má sklizeno již 87,77 % ploch, následuje kraj Jihomoravský se 73,17 % sklizených ploch obilnin celkem a s 61,71 % ploch kraj Olomoucký. Tradičně nejméně sklizených ploch má kraj Karlovarský (4,89 %) a Vysočina (18,68 %). Přes 90 % sklizených ploch obilnin mají okresy Kroměříž, Vyškov a Uherské Hradiště.

Hlavní tuzemská obilnina, pšenice ozimá, je sklizena na 34,88 % svých ploch, tj. zhruba 261 tis. ha. Produkce zatím činí při průměrném hektarovém výnosu 6,37 t/ha celkem již 1,66 mil. tun. Nejdále je se sklizní ozimé pšenice kraj Zlínský, který má již sklizeno 90,38 % ploch. Nejdále jsou v tomto kraji se sklizní ozimé pšenice v okrese Zlín, kde je sklizeno 94,65 % ploch, průměrný výnos je zde zatím 6,40 t/ha. Ještě více ploch pšenice ozimé (95,91 %) má sklizen okres Vyškov, kde dosahuje průměrný výnos 6,90 t/ha.

Sklizeň pšenice jarní ještě nezačala ve všech krajích, nejdále je se sklizní opět kraj Zlínský (53,31 % sklizených ploch). Pšenice jarní je sklizena celkem na 5,69 % ploch, což představuje 1 371 ha. Dosavadní produkce dosáhla 8,1 tis. tun při průměrném výnosu 5,92 t/ha, oproti loňskému roku je hektarový výnos jarní pšenice zatím o 36 % vyšší.

Sklizeň ječmene ozimého pomalu finišuje, je sklizeno 95,08 % ploch, tj. přes 120 tis. ha. Sklizeň v uplynulém týdnu ukončili v kraji Jihomoravském a Zlínském. V kraji Jihomoravském se průměrný výnos pohybuje mezi 5,02−6,70 t/ha v jednotlivých okresech a ve Zlínském kraji dle okresů je průměrný výnos v rozmezí 5,89−6,31 t/ha. Při průměrném výnosu 5,52 t/ha, je průměrný výnos oproti loňskému roku (6,32 t/ha) zatím nižší. Celková produkce ozimého ječmene aktuálně činí skoro 667 tis. tun.

Ječmen jarní je sklizen na 36,41 % ploch, tj. 69 tis. ha. S průměrným hektarovým výnosem 5,84 t/ha tak jeho dosavadní produkce činí 404 tis. tun. Nejdále je sklizeň ve Zlínském kraji (91,50 % sklizených ploch).

Sklizeň žita pokročila a sklizeno je téměř 2,5 tis. ha, tj. 10,22 % ploch. Produkce zatím dosahuje 8,9 tis. tun při průměrném výnosu 3,99 t/ha.

Stále na začátku je sklizeň ovsa a triticale. Ovsa je sklizeno 1,45 % ploch, tj. 765 ha, při průměrném výnosu 3,42 t/ha je produkce zatím na 2,6 tis. tunách. Triticale je sklizeno na
1,9 tis. ha (4,37 % ploch) a při průměrném výnosu 4,59 t/ha tak produkce činí 8,8 tis. tun.

Řepka olejka je již sklizena na 61,70 % ploch, tj. sklizených je zhruba 212 tis. ha. Produkce řepky při průměrném výnosu 2,78 t/ha zatím dosahuje 589 tis. tun. Nejdále jsou se sklizní řepky v kraji Zlínském (95,96 % sklizených ploch), Olomouckém (92,08 %) a Jihomoravském (90,61 %). Sklizeň řepky v uplynulém týdnu byla ukončena v okresech Hodonín, Vsetín a Šumperk.

V tomto týdnu má přes Českou republiku přecházet studená fronta. Po tropických teplotách mají z počátku týdne zasáhnout ČR lokálně silné bouřky s přívalovým deštěm. V polovině týdne by mělo přijít mírné ochlazení, s ojedinělými přeháňkami nebo srážky. S nastupujícím víkendem se však začne oteplovat a vyjasňovat.

První zpráva o kvalitě obilovin sklizně 2024
K 19. 7. 2024 bylo v laboratoři Agrotestu fyto, s.r.o. analyzováno na kvalitu podle požadavků ČSN 461100-2 pro pšenici potravinářskou 57 vzorků pšenice. Analyzované vzorky byly sklizeny v rozmezí 3. 7. – 9. 7. 2024. Šlo zatím o pšenici z Jihomoravského (25 vzorků), Zlínského (23 vzorků), Olomouckého (6 vzorků) a Moravskoslezského kraje (3 vzorky).

Všechny vzorky pšenice vyhověly požadavku na číslo poklesu (norma 220 s: min. 253 s, max. 395 s). Z 57 vzorků 55 (96 %) vyhovělo na objemovou hmotnost (norma 76,0 kg/hl: min. 78,4, max. 80,7 kg/hl), 52 vzorků (91 %) vyhovělo na obsah dusíkatých látek (norma 11,5 %: min. 10,4 %, max. 15,0 %), 48 vzorků (84 %) vyhovělo na sedimentační index (norma 30 ml: min. 16 ml, max. 65 ml). Střední hodnoty jsou uvedeny v Tabulce 2, podíl vyhovujících vzorků v % v Tabulce 3 ve srovnání s konečnými výsledky z předcházejících let.

Na obsah fuzáriových mykotoxinů deoxynivalenolu (DON) a zearalenonu (ZEA) bylo dosud analyzováno 12 z plánovaného počtu 100 vzorků pšenice. DON byl zjištěn u 5 vzorků (tj. 42 %), všechny hodnoty jsou nižší než povolený limit 1000 μg/kg, nejvyšší zjištěný obsah je 393 μg/kg. ZEA byl dosud zjištěn pouze u 1 vzorku, hodnota je hluboko pod povoleným limitem.

Od 1. 7. 2024 došlo nařízením Evropské komise ke zpřísnění maximálního limitu pro obsah deoxynivalenolu (DON) v potravinářských obilovinách. Pro pšenici (s výjimkou pšenice tvrdé T. durum) a ječmen je nově nejvyšší možný obsah 1000 μg/kg (dříve 1250 μg/kg). Pro zearalenon (ZEA) se limit nezměnil a je 100 μg/kg.

Kvalita dosud analyzované pšenice, která byla sklizena v první dekádě července, je s ohledem na číslo poklesu a objemovou hmotnost velmi dobrá. Obsah dusíkatých látek je variabilní, průběžný průměr (12,7 %) je výrazně vyšší, než výsledná hodnota loni (2023: 12,0 %), ve srovnání s průměrem předchozích 10 let je však mírně nižší (průměr 2014–2023: 12,9 %). Také kvalita bílkovin je letos v průběžném průměru (38 ml) vyšší, než byla konečná hodnota v loňském roce (2023: 35 ml), nedosahuje však hodnot let 2014–2023, kdy se pohybovala mezi 40–46 ml s průměrem 42 ml. Zatím nebyly zjištěny vzorky s nadlimitním obsahem fuzáriových mykotoxinů.