Informace z jednání představenstva Agrární komory ČR ze dne 19. června 2024

Dlouhý mluvil o systému záloh, které musí být v souladu s pravidly Evropské komise vyplaceny v objemu 95 procent do 30. června 2024. K polovině června bylo podle něj vyplaceno 28 miliard korun, což této částce již odpovídá. Co se týká zálohových rozhodnutí na dotační programy 20, které jsou zaměřeny na welfare drůbeže, prasat a masného či dojeného skotu a které byly v loňském roce pozastaveny, v letošním roce se s nimi počítá. SZIF nyní eviduje přes 3200 žádostí a zálohy budou vypláceny do výše 50 procent, což představuje 840 milionů korun. Vypláceny jsou však také zálohy subjektům, které kvůli loňskému zrušení alokací podmínky těchto titulů již neplní, podle sdělení SZIF se jedná o zhruba sto žadatelů. Představenstvo proto požádalo o zohlednění také jiných parametrů, jako jsou například podmínky životní pohody zvířat tak, aby platba mohla být přiznána, protože titul QCZ na zvyšování kvality produkce a zpracování mléka byl bez náhrady zrušen.

Dlouhý dále uvedl, že Ministerstvo zemědělství se hodlá obrátit na Evropskou komisi s žádostí, aby zálohy na podzimní platby byly vypláceny až do maximální možné výše 70 procent. Je podle něj vysoká pravděpodobnost, že Evropská komise požadavku jako v minulých letech vyhoví. V průběhu července bude také zveřejněn harmonogram vydávání rozhodnutí v rámci Jednotné žádostí 2024. Prezident AK ČR Doležal požádal o výplaty záloh také na dotační tituly v rámci ekoschémat, což následně podpořili také ostatní přítomní, s cílem vyplatit zálohy alespoň v objemu 13 - 14 miliard korun. Následovala debata o dotačních titulech týkajících se Oblastí s přírodními a jinými omezeními ANC či celofaremní ekoplatby. Předmětem diskuse byla též kontrolní činnost v rámci systému AMS, u které by podle Dlouhého mohlo dojít k poklesu četnosti kontrol. Zdůvodnění nárůstu počtu kontrol mezi roky 2022 a 2023, které na jednání požadovali někteří členové představenstva, je připisováno především celkové změně systému podpor. Dlouhodobým tématem je nastavení redistributivní platby a zneužívání tohoto systému prostřednictvím účelového dělení podniků, před kterým komora v minulosti varovala, z odpovědi vyplynulo, že je v tomto směru prověřováno kolem stovky subjektů.

Jako další vystoupil prezident Doležal, který shrnul dosavadní jednání zemědělských nevládních organizací s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou a ministrem zemědělství Markem Výborným. Na základě rozhodnutí představenstva dala komora přednost těmto jednáním před protestní akcí 22. května a 4. června. Předmětem jednání s oběma ministry byla vratka zelené nafty, s umožněním režimu výplat 2x během roku, posílení národních dotací, kompenzace za škody způsobené mrazy (především pro pěstitele ovoce), posílení rozpočtu Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (o 500 milionů korun zaměřených do podpory pojištění a podpory investičních dotací) a podpora provozních úvěrů. Řešily se též finanční prostředky pro roce 2025, kterými by bylo kompenzované nastavení redistributivní platby, jako řešení slibu vlády z roku 2022. Protože nebyl notifikován program na podporu sociálního pojištění a nebylo možné využít ani dočasný krizový rámec, tak se nyní řeší, jakým způsobem dostat slibované finanční prostředky ve výši 2 miliard korun k zemědělcům. Jednalo se také o zvýšení daně z nemovitosti, které se vztahuje též na zemědělskou půdu. Ministři doporučili, aby se zemědělci obrátili na obce, které mají pravomoc rozhodnout o navýšení této daně, což však přes opakovanou snahu Agrární komory ČR i jejích členů nebylo úspěšné a je zřejmé, že obce na to nepřistoupí. Komora se proto obrátí na ministra zemědělství s žádostí o další schůzku, kde by se vyjasnili otevřené okruhy požadavků. S ohledem na stále nejisté výsledky jednání a dílčí ústupky vlády představenstvo podporuje soustředit se i nadále na případné protestní akce.

Viceprezident Bohumil Belada shrnul výsledky Monitorovacího výboru Strategického plánu Společné zemědělské politiky. Jednalo se zde o úpravě strategického plánu pro provádění Společné zemědělské politiky Evropské unie a změny v bodovacích kritériích v investičních opatřeních. Povinnost střídání plodin vyplývající z DZES 7 by mělo být nově možné plnit prostřednictvím diverzifikace a povinnost neprodukčních ploch vyplývající z DZES 8 bude zmírněna, případně zrušena. Plnění podmínky sociální podmíněnosti by mělo být posunuto na rok 2025 a nově bude též možné zapsat uznané krajinné prvky do LPIS a čerpat tak na ně platby. Dalším tématem byla celofaremní ekoplatba, o které bude nezbytné dále intenzivně jednat, stejně jako bude nezbytné aktivně řešit a zracionalizovat protierozní opatření. Požadujeme zde nadále dopadovou studii, jejíž předání ministr avizoval do konce tohoto měsíce. Právě v návaznosti na jednání Monitorovacího výboru byla společným dopisem nevládních organizací obratem oslovena tzv. K10, složená ze zástupců vládnoucí koalice, aby neumožnila schválit návrh ministerstva zemědělství zavést v rámci ekoplateb povinná 2 % orné půdy zařazená mimo produkci. Toto je v zásadním rozporu s vyjádřeními ministrů Stanjury a Výborného nepřicházet s iniciativní nadstavbou vlastních pravidel nad rámec evropské legislativy.

Představenstvo zároveň pověřilo vedení komory k jednáním s vládnoucí koalicí, zaměřených na vyhodnocení všech v minulosti vznesených požadavků a s výsledky tohoto jednání seznámit členy představenstva tak, aby byla možnost rozhodnout, zda pomoc a změny jsou adekvátní potřebám sektoru. I na základě těchto informací lze následně rozhodnout o organizaci veřejných protestů zaměřených proti vládě před podzimními krajskými a senátními volbami, vyhlášenými na 20. – 21. září.

Prezident AK ČR Doležal také představil závěry jednání zemědělských nevládních organizací České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska, které hostila Agrární komora ČR 17. a 18. června 2024 v Choťovicích. Představitelé těchto organizací ve společném komuniké vyzvali nově formovanou Evropskou komisi, aby uvolnila krizovou rezervu Evropské unie na pomoc zemědělcům. Dále se postavili proti rozdělení výboru Evropského parlamentu COMENVI na dva samostatné výbory, jeden zaměřený na zdraví a druhý na životní prostředí. Jednali také o národní pomoci zemědělcům, cenách komodit, či požadavků na úpravy zemědělské politiky. Stručně se zmínil také k ostatní projednávané problematice.

Následovalo vystoupení Adély Paďourkové, které zastupuje při jednání v Bruselu Konsorcium, jehož součástí je i AK ČR. Ta shrnula výsledky voleb do Evropského parlamentu a představila aktuální témata, která nyní bude třeba řešit na evropské, potažmo národní úrovni. Tématem byly mimo jiné volby do vedení organizace COPA COGECA, definování priorit pro formování další Společné zemědělské politiky a jejího financování, otázka nastavení vazby k Ukrajině, ale i konkrétnější témata jako ochrana názvů například masných a mléčných výrobků před rostlinnými alternativami. Další jednání Konsorcia se uskuteční v polovině července.

Posledním bodem programu jednání byla komoditní problematika. Zemědělci se nyní připravují na začátek žní. Po dřívějším nástupu jara vegetační vývoj plodin zpozdilo chladnější počasí, tedy sklizeň prvních obilovin nastane nakonec standardně v průběhu druhé poloviny června, problémem jsou nízké ceny a nedostatečný odbyt a tím naplněné skladovací kapacity. Co se týká cukrové řepy, pěstitelé ze současného vývoje vegetace předběžně očekávají příznivou úrodu. Ohrožením odvětví ale jsou dovozy cukru neznámého původu a za ceny, kterým tuzemští zpracovatelé nejsou schopni konkurovat. U máku, jehož loňská produkce se podařila vyprodat, byl zdůrazněn význam co nejdřívějšího uzavření smluv mezi pěstiteli a odběrateli. Letošní úrodu ovoce výrazně poškodila silná mrazová vlna v dubnu. Vlastní produkce bude maximálně na výši 30 % průměru minulých let a nyní probíhá šetření škodních komisí, ale také jednání o kompenzacích pro pěstitele. Mrazy poškodily také vinohrady a silné poškození porostů se může projevit i v příštím roce. Byla zdůrazněna potřeba pracovníků nejenom v tomto oboru a problémy při najímání zaměstnanců, k nimž přispěly nedávné změny v systému krátkodobých pracovních úvazků. V lesnicko-dřevařském sektoru je dobrou zprávou slabší šíření kůrovce, než se očekávalo. To však ale snížilo nabídku dříví a zpracovatelé nejsou ochotni akceptovat nárůst cen a dovážejí například polomové dřevo z Německa. Nadále probíhají přípravy vzniku nového národního parku v oblasti Křivoklátska, proti kterému se vymezila Lesnicko-dřevařská komora ČR, Agrární komora ČR i svazek místních obcí a jde tak především opět o politická, nikoliv věcná rozhodnutí.

Z jednání komoditní rady pro mléko vyplývá, že ceny masného skotu nadále stagnují, u mléka bylo zaznamenáno drobné meziměsíční zvýšení o zhruba 5 haléřů na litr na průměrnou úroveň cca 11 Kč. Pro sektor bude zásadní rozdělení slíbené podpory ve výši 2 miliard korun. Situace u prasat v posledních měsících lze označit za relativně stabilní, po předešlých dvou letech tak došlo alespoň k částečnému oživení odvětví a zvýšily se i stavy prasnic. Je třeba sledovat kroky Číny, která spustila vyšetřování údajného dumpingu při dovozu vepřového masa do této země chápaného především jako odvetu k signálům EU o uvalení cel na čínská elektroauta. Hrozbou zde je zastavení vývozu z EU, které by vedlo k masivním přebytkům produkce vepřového a zhroucení cen. Situace ve výrobě konzumních vajec se též stabilizovala, probíhají přestavby na alternativní typy ustájení nosnic kvůli zákazu obohacených klecí od roku 2027. Nyní je přestavena přibližně polovina kapacit. U masné drůbeže došlo ke zhoršení celkové situace, protože po tlaku obchodních řetězců na snížení cen se snížil také objem produkce porážek a poptávka výkrmu u chovatelů a čeká se, jak se situace vyvine.

Jednání uzavřela diskuse, v níž se mluvilo o letošním jubilejním 50. ročníku agrosalonu Země živitelka ve dnech 22. – 27. 8., jeho programu a akcích AK ČR. Otevřena byla problematika konání Agrárního plesu 2025, který by se pravděpodobně konal ve formátu let minulých, o kterém se bude rozhodovat právě na srpnovém jednání představenstva.  Nezbytné ale je s ohledem na vysoké náklady na vlastní organizaci, zajistit podporu partnerů, se kterou by měli pomoci členové představenstva. Jednalo se také o nastavení protierozních opatřeních a o zvýšení pachtovného na půdě ve vlastnictví státu, kde ministr Výborný nedostál svému slibu o revizi systému, např. nastavením sazeb dle výrobních oblastí a nové smlouvy jsou Státním pozemkovým úřadem trvale uzavírány s výší 5,8 %. Řešila se též novela mysliveckého zákona, kterou schválila vláda, ale bez řádného vypořádání připomínek, a tedy s návrhy změn a úprav, které jdou proti zásadám myslivecké praxe.

Úřad AK ČR