Usnesení 33. sněmu Agrární komory České republiky konaného dne 7. dubna 2024 v Brně

33. sněm Agrární komory České republiky:

1.    schvaluje:
1.1.    Zprávu Představenstva AK ČR o činnosti od 32. sněmu – příloha k usnesení č. 1 ke stažení
1.2.    Účetní závěrku za rok 2023 a plán příjmů a výdajů na rok 2024 – příloha k usnesení č. 2 (ke stažení viz materiály pro delegáty)
1.3.    Zprávu a stanovisko dozorčí rady AK ČR k účetní závěrce za rok 2023 – příloha č. 3 (ke stažení viz materiály pro delegáty)
1.4.    Ustanovení, jednací řád a složení Smírčí komise AK ČR – příloha č. 4

2.    bere na vědomí výsledky voleb do Smírčí komise AK ČR

Složení Smírčí komise AK ČR (pořadí podle počtu hlasů)

Ing. Karel Horák
Ing. Jindřich Šnejdrla
Ing. Oldřich Žďárský

Smírčí komise na 1. jednání zvolila svého předsedu: Ing. Jindřich Šnejdrla.

Náhradníci

Ing. Pavel Brandl
Dr. Ing. Jan Pešek
Ing. Jaroslav Vojtěch

3.    ukládá:

3.1.    Představenstvu Agrární komory České republiky

• řídit činnost komory v souladu s Usnesením 33. sněmu a zaměřením činnosti v příštím období uvedeném v části 18 zprávy Představenstva AK ČR;
• ve spolupráci s vedením AK ČR dále personálně a ekonomicky stabilizovat Úřad AK ČR;
• připravit pro členskou základnu seznam priorit a požadavků pro zlepšení situace v zemědělství s využitím pro komunikaci s kandidáty v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu (červen 2024), krajských samospráv a Senátu Parlamentu České republiky (podzim 2024) oslovit kandidáty do Evropského parlamentu v blížících se volbách a vyzvat je k odpovědím na strategické otázky zemědělského sektoru, jejich písemné odpovědi budou předány členské základně;
• v případě nesplnění vznesených požadavků zorganizovat protestní akce ve druhé polovině května.

3.2.   krajským, regionálním a okresním agrárním komorám a členským společenstvům:

• rozpracovat zaměření činnosti Agrární komory České republiky v příštím období a Usnesení 33. sněmu do vlastních podmínek;
• napomáhat Představenstvu Agrární komory České republiky v jeho činnosti a aktivně plnit jeho usnesení;
• jednat s poslanci a senátory ve svých volebních obvodech o podpoře zájmů členstva Agrární komory České republiky, koordinovaně s Představenstvem AK ČR;
• organizovat seznámení členstva se změnami ve Společné zemědělské politice EU a v národních předpisech;
• plynule aktualizovat centrální seznam členů a změny zasílat Úřadu AK ČR;
• zaslat v termínu do 30. září 2024 na úřad AK ČR okruhy a náměty na výzkumné projekty se zaměřením do sektoru;
• zintenzivnit činnost v regionálních i celostátních médiích s cílem zlepšit vnímání agrárních odvětví veřejností.

3.3.   členské základně:
uhradit členské příspěvky ve výši dle dohod o výši členských příspěvků a způsobu jejich úhrady uzavřených pro rok 2024 a v termínech plateb dle Příspěvkového řádu AK ČR.

3.4.    viceprezidentům ve funkci předsedů sněmoven v souladu s článkem 4, odstavcem 1 příspěvkového řádu rozpracovat členské příspěvky jednotlivých sněmoven pro Agrární komoru České republiky na jednotlivé členské organizace.

4.    konstatuje, že se v období mezi 32. a 33. sněmem AK ČR

podařilo zejména:

• v souladu s dlouhodobým požadavkem AK ČR upravit podmínky dotační podmíněnosti, zejména v DZES 8 (neproduktivní plochy) a navazujících ekoschématech s možností plnit neproduktivní plochy pomocí meziplodin a dusík vázajících plodin s koeficientem 1,0 a potenciálním prodloužením této úpravy až do roku 2027,
• odložit redefinici erozní ohroženosti od roku 2024, která bez dopadové studie a za nerovných podmínek vůči zbytku Evropské unie počítala s výrazným navýšením silně erozně ohrožených ploch a povinností na těchto plochách aplikovat půdoochranné technologie zvyšující náklady a snižující tržní příležitosti zemědělských podnikatelů,
• navýšit navrhovanou alokaci oproti původnímu návrhu rozpočtu Ministerstva zemědělství na národní dotační tituly,
• prosadit 50% kofinancování k mimořádnému krizovému balíčku na podporu zranitelných odvětví ovoce, zelenina, chmel, v celkové alokaci 240 milionů korun,
• navýšit rozpočet Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) pro rok 2023 s předpokladem dalšího navyšování v roce 2024,
• otevřít debatu o ochraně zemědělského půdního fondu včetně ochrany před spekulativními nákupy nezemědělskými subjekty,
• při nižším celkovém státním rozpočtu a redukci výdajů státu zachovat tzv. zelenou naftu,
• přes probíhající diskusi o veřejných financích se podařilo udržet 65% kofinancování Programu rozvoje venkova,
• dokončit přípravu dotačního Programu podpory zaměstnanosti na venkově tak, aby byl odeslán k notifikaci Evropské komisi,
• výrazně snížit reálný dopad Evropské zelené dohody do zemědělství ve srovnání s původními záměry Evropské komise včetně příspěvku k Strategickému dialogu o budoucnosti zemědělsko-potravinářského sektoru, který má sloužit jako výchozí podklad pro příští Evropskou komisi,
• zásadně ovlivnit legislativní proces Nařízení o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin rezultující ve stažení legislativy,
• zásadně ovlivnit přípravu Směrnice o průmyslových emisích tak, aby byl z působnosti směrnice vyřazen skot,
• ovlivnit pozici Evropského parlamentu k novým genomickým metodám (NGT) s cílem budoucí lepší dostupnosti zemědělských plodin připravených na klimatickou změnu jak pro zemědělce, tak pro nezávislé šlechtitele,
• v komunikaci s Evropskou komisí podpořit odložení dalších legislativních návrhů s potenciálem omezit zemědělské podnikatele či je dále znevýhodnit proti konkurenci ze zemí mimo Evropskou unii, jako je například zákaz klecových chovů u hospodářských zvířat také v chovech prasat a skotu,
• prosadit uvalení cel na dovozy obilovin a olejnin z Ruské federace a Běloruska do Evropské unie až do výše 50 % hodnoty dovozu,
• dále zavádět inovace v zemědělské prvovýrobě jako jsou systémy precizního zemědělství s posílením podpory přes Operační program životní prostředí,
• obhajovat zemědělský sektor ve veřejné debatě o cenách potravin a vlivu zemědělských podnikatelů na jejich konečnou cenu,
• podílet se na přípravě webu https://faktaomase.cz/, který zevrubně a odborně vyvrací mýty o živočišné výrobě a konzumaci živočišných produktů,
• dále zlepšovat standardy welfare zvířat a snižovat využití antimikrobik v chovech hospodářských zvířat, Česká republika má výrazně nižší spotřebu než hlavní dovozní státy, jako je Španělsko, Belgie, Německo a Polsko,
• posílit a systematizovat propagaci českého zemědělství a lesnictví včetně lepší koordinace a výměny informací s dalšími nevládními organizacemi,
• dále zlepšovat informační a poradenský servis pro členskou základnu se zaměřením na nová pravidla Společné zemědělské politiky EU  2023–2027 a na právní poradenství,

nedařilo zejména:

• upravit Strategický plán Společné zemědělské politiky tak, aby nebyl diskriminační vůči podnikům nad 500 ha půdní držby a neznevýhodňoval produkční zemědělce vůči zahraniční konkurenci,
• přes vysokou míru lobbistické aktivity a opakovaný veřejný apel zabránit výraznému navýšení daně z nemovitých věcí na zemědělskou půdu,
• v rámci konsolidačního balíčku zabránit navýšením dalších daní a odvodů, jako je daň z příjmu právnických osob a odvody OSVČ,
• snížit administrativní zátěž zemědělských podnikatelů a racionalizovat systém kontrol s negativním dopadem na zpožďování výplat podpor, a především provozní financování zemědělských podniků,
• zajistit v roce 2023 alokaci pro welfarové programy z národních zdrojů a umožnit tak výplatu dotačních titulů 20A (DŽPZ v chovech dojeného skotu) a 20 D (DŽPZ u KBTPM),
• dokončit legislativní a rozhodovací procesy, které by umožnily pružně reagovat na opakující se kalamity přemožení hraboše polního včetně urychlení výplaty kompenzací v lokalitách s výskytem zvláště chráněných živočichů,
• zajistit faktickou výplatu Programu podpory zaměstnanosti na venkově prostřednictvím Dočasného krizového rámce,
• výrazným způsobem přehodnotit bezcelní dohodu mezi Evropskou unií a Ukrajinou tak, aby nepoškozovala zemědělce ve střední a východní Evropě, tedy i v České republice,
• přijmout reálná opatření na ochranu trhu proti dovozům nesplňujícím standardy produkce a ochrany a vlivu na životní prostředí ze zemí mimo Evropskou unii,
• nastavit spravedlivé podmínky na jednotném trhu EU srovnáním výše zemědělských podpor zejména v prvním pilíři Společné zemědělské politiky,
• vyhlásit stop stav záboru zemědělské půdy pro výstavbu nadnárodních obchodních řetězců a skladových center, nepovedlo se zabránit zákazu výstavby skladu na zem. půdě
• výrazněji snížit nevyváženost hospodářské soustavy zemědělství i přes všechna dosud přijatá opatření,
• účinněji čelit rostoucím spekulativním tlakům včetně metod násilného převzetí přes nákup akciových a družstevních podílů zemědělských podniků,
• pokročit v rovnoměrnější a spravedlivější dělbě obchodních přirážek v potravinové vertikále a zákazu prodeje za podnákupní či podnákladové ceny,
• snížit závislost odvětví zemědělství na dotacích,
• prosadit Marketingový fond, Lesnicko-dřevařský fond a Fond těžko pojistitelných rizik,
• vytvořit kompenzační nástroj ke zmírnění důsledků sucha pro všechny vlastníky lesů, který by odpovídal skutečným škodám,
• odstranit nedostatek odborných pracovníků v zemědělském a lesnickém provozu a přetrvávající zdlouhavost povolování zaměstnávání zahraničních pracovníků,
• přes řadu odmítavých stanovisek odborné veřejnosti a obyvatel dotčených území dospěl záměr vyhlášení NP Křivoklátsko do podoby novely zákona ochraně přírody a krajiny, která je nyní ve vnějším připomínkovém řízení.

5.    žádá:

5.1.    Vládu ČR, Poslaneckou sněmovnu a Senát Parlamentu ČR:

• aby s ohledem na prohlubující se snižující se objem podpor a propad jejich reálné hodnoty, odbytovou krizi obilovin a olejnin podpořenou pravděpodobným prodloužením bezcelní dohody EU-Ukrajina a výslednou zápornou rentabilitu pěstování nejdůležitějších zemědělských komodit 
  • podpořily na národní i unijní úrovni mobilizaci finančních prostředků s cílem zajistit dostatečné provozní financování zemědělských podnikatelů ve výši alespoň dvou miliard korun vyplacených do podzimu 2024,
  • za tímto účelem podpořily aktivaci krizové rezervy Společné zemědělské politiky a dalších zdrojů z prostředků rozpočtu Evropské unie,
  • aktivně usilovaly o prodloužení takzvaného Dočasného krizového rámce veřejné podpory v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině,
  • maximálně urychlily výplatu podpor JŽ 2023 a JŽ 2024 se zálohovou platbou v minimální výši 50 % pro podpory BISS, DRP, ekoschémata a ANC,
  • realizovaly další způsoby podpory a úlev pro zemědělské podnikatele v roce 2025 včetně podpory náročných odvětví, jako je chov hospodářských zvířat a pěstování citlivých rostlinných komodit,
  • dále prověřily možnost nezdaňování zemědělských dotací a podpor formou odpočitatelné položky od základu daně z příjmů,
  • přistoupily k výraznějšímu omezení bezcelních dovozů zemědělské produkce ze zemí nesplňující unijní standardy na jednotný trh Evropské unie,
  • podpořily exportní subvence pro unijní zemědělskou produkci s cílem obsadit zpátky dřívější odbytiště evropské produkce, které jsou nyní obsazené Ruskou federací či jinými neevropskými producenty,
  • podpořily veřejné nákupy zemědělských komodit pro humanitární účely financované z prostředků Evropské unie,
  • podpořily dočasné uvolnění směrnice RED II, a umožnily tak částečné energetické využití zemědělské (nad)produkce v Evropě,
  • přechodně výrazně navýšily přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty v ČR v době nadbytku obilovin a olejnin na trhu v současné době, a tím alespoň částečně vyřešily současné výrazné navýšení zásob.
• ve spolupráci koalice a opozice pracovaly na dlouhodobé Strategii rozvoje rezortu se zohledněním všech složek udržitelného hospodaření v zemědělství,
• zajistily srovnatelnost státní pomoci napříč členskými státy Evropské unie na jednotku hektaru zemědělské půdy nebo na velkou dobytčí jednotku. Peníze vyplacené v rámci tzv. dočasného krizového rámce jako kompenzace nižších cen poskytují tamním zemědělcům na evropském trhu konkurenční výhodu, které čeští zemědělci nejsou schopni za těchto nerovných podmínek čelit. To výrazně přispívá k životnímu ohrožení některých odvětví a výraznému propadu konkurenceschopnosti tuzemského zemědělství,
• nedopustily, aby na tuzemské zemědělské podnikatele byly uvaleny povinnosti jdoucí nad rámec unijních nařízení a směrnic či povinnosti přísnější ve srovnání s jinými členskými státy Evropské unie,
• s ohledem na rostoucí administrativní zátěž a snižující se konkurenceschopnost tuzemského zemědělství upustily od dalšího zpřísňování podmínek Společné zemědělské politiky do doby, než budou zrušeny nadbytečné národní předpisy, jako je například povinná elektronická evidence hnojiv a přípravků na ochranu rostlin,
• před dalším zpřísňováním dotační podmíněnosti byla vždy vypracována dopadová studie s výpočtem ekonomického dopadu na zemědělské podnikatele, příjmy státního rozpočtu a produkci citlivých komodit s nízkou mírou soběstačnosti,
• aby s ohledem na stagnaci podpor v prvním a druhém pilíři a raketový nárůst nákladů a v souladu se zachováním rozměru živočišné a speciální rostlinné výroby byla v maximální možné míře zachována alokace na národní dotace i v rozpočtech pro další roky,
• Ministerstvo financí ve spolupráci se svými kontrolními orgány zvýšilo kontrolní činnosti na dodržování zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, zejména § 2 tohoto zákona v oblasti sjednávání cen potravin,
• připravily návrh komplexního pojištění těžko pojistitelných rizik, ať už formou zvláštního fondu nebo prostřednictvím daňových úlev či vytvářením rezerv,
• prosazovaly vyvážený pohled na základní pilíře trvale udržitelného hospodaření v lesích (ekologický, ekonomický a sociální), pouze zcela výjimečně vyhlašovaly nejcennější území za bezzásahová a rozumně a odůvodněně vyhlašovaly oblasti pod různými režimy ochrany, a to zásadně v souladu s většinovým názorem obyvatel trvale žijících v dotčených oblastech. Nadále trváme na řádném projednání a zohlednění odborných stanovisek k založení NP Křivoklátsko, které byly doposud zcela ignorovány. Vyzýváme k pozastavení celého procesu a zahájení skutečné odborné diskuse se všemi dotčenými stranami,
• zajistily zpracování studie proveditelnosti výstavby závlahové infrastruktury v nejohroženějších katastrálních území ČR.

5.2.    Ministra zemědělství České republiky:

• Do konce měsíce dubna 
  • informoval zemědělskou veřejnost o tom, jak hodlá řešit současnou akutní krizi sektoru, zejména výrazný propad cen zemědělských komodit,
  • podpořil na národní i unijní úrovni mobilizaci finančních prostředků s cílem zajistit dostatečné provozní financování zemědělských podnikatelů ve výši alespoň dvou miliard korun vyplacených do podzimu 2024,
  • pověřil SZIF maximálním urychlením výplaty podpor JŽ 2023, a to u prvního pilíře a ekoplateb do konce měsíce dubna, a připravil pro výplatu podpor z JŽ 2024 systém záloh s cílem podpořit efektivní provozní financování zemědělských podnikatelů,
  • zažádal o mimořádné jednání vlády o akutní krizové situaci v sektoru, případně tuto situace za účasti nevládních organizací zastupujících zemědělce opět projednal s předsedou vlády a ministrem financí České republiky,
  • připravil memorandum o podpoře náročných sektorů dvěma miliardami korun v roce 2025, které bude dle opakovaných slibů podepsané předsedou vlády a ministrem financí České republiky, dále je nezbytné dokončit notifikaci podpor zaměstnanosti na venkově formou slevy na sociálním pojištění,
  • zažádal o mobilizaci prostředků na kompenzaci nízkých výkupních cen zejména u obilovin s využitím prostředků z krizové rezervy SZP a dalších zdrojů rozpočtu EU,
  • zajistil maximální možné národní kofinacování pro tyto prostředky ať už z prostředků státního rozpočtu, rezervy rezortu či s využitím prostředků druhého pilíře SZP,
  • přistoupil k výraznějšímu omezení bezcelních dovozů zemědělské produkce ze zemí nesplňující unijní standardy na jednotný trh Evropské unie,
  • zažádal ve spolupráci s dalšími rezortními ministry zemědělství členských zemí o prodloužení Dočasného krizového rámce veřejné podpory v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině,
  • našel ve spolupráci s Ministerstvem financí způsob podání žádosti na uplatnění nároku na vrácení spotřební daně ze zelené nafty za první pololetí roku 2024 s výplatou v červenci letošního roku,
  • našel ve spolupráci s chovatelskými svazy model výplaty a alokace záloh dotačních titulů národních dotačních podpor pro chovatele hospodářských zvířat a zveřejnil termín výplaty,
  • našel ve spolupráci s PGRLF způsob spuštění podpory provozních úvěrů nebo snížení jistiny úvěrů a zveřejnil termín realizace,
  • pověřil ÚZEI vypracováním dopadové studie zpřísnění erozní ohroženosti územní ČR od roku 2025.
• aktivně řešil konkurenceschopnost zemědělských podnikatelů s ohledem na dovozy za predátorské ceny,
• aktivně řešil dovozy levné ukrajinské zemědělské produkce na tuzemský trh, které původně měly směřovat k tradičním odběratelům těchto komodit ve třetích zemích,
• v souvislosti se zvýšením dovozů zemědělských komodit rostlinného i živočišného původu vyzval kontrolní orgány k trvalým, intenzivním a plošným kontrolám jakosti a zdravotní nezávadnosti dovážené produkce,
• v souvislosti s vážnou nákazovou situací v chovech prasat a drůbeže nesnižoval alokaci dotačního titulů Podpory vybraných činností zaměřených na ozdravení chovů prasat a drůbeže (DP 8.F.),
• umožnil započítávání monogastrů pro plnění podmínky minimálního zatížení pro účely stanovení faremního systému ANC,
• dokončil revizi Strategie rozvoje rezortu zemědělství do roku 2030 s cílem reflektovat diametrálně odlišnou výchozí situaci a identifikovat nové nástroje k dosažení vytyčených cílů,
• pravidelně a systematicky komunikoval se všemi nevládními profesními organizacemi zastupujícími zemědělce v České republice bez ohledu na velikost a konzultoval s nimi svá rozhodnutí na národní i unijní úrovni,
• zajistil skutečné snížení počtu kontrol prostřednictvím systému AMS, ale také fyzických kontrol na místě na 50% úroveň předchozího období a s cílem urychlit výplatu podpor,
• upustil od dalšího zpřísňování dotační podmíněnosti v České republice, a to i s ohledem na skutečnost, že mnohé požadavky základní podmíněnosti, stejně jako tzv. eko-schémat, jdou nad rámec evropských pravidel a praxe uplatňované v jiných členských zemích Evropské unie,
• zpracoval třetí etapu Generelu vodního hospodářství krajiny – aktuální vymezení výrobních oblastí, aktualizace, rajonizace pěstovaných zem. plodin a trvalých kultur,
• neznevýhodňoval produkční zemědělce, a zejména střední a větší podniky, které v České republice produkují většinu potravin a dalších komodit, a proto ve chvíli, kdy vláda není ochotna upravit redistributivní platbu našel způsob, jak produkční zemědělce alternativně, účinně a rychle podpořit,
• nezpůsobil prostřednictvím Státního pozemkového úřadu zvyšování cen pachtů v soukromé sféře a tím zvyšování přímých nákladů zemědělské produkce, resp. ceny potravin, a aby proto přehodnotil plánované navýšení pro stávající smlouvy a také nové smlouvy pro pozemky v držení SPÚ tak, aby se výše pachtovného nepohybovala nad úrovní trhu,
• nastavil pravidla pro obchodování se zemědělskou půdou tak, aby z nich profitovali v místě podnikání aktivní zemědělci po vzoru jiných členských států EU,
• pro rok 2024 připravil podmínky pro čerpání přímé podpory precizního zemědělství v rámci přímých plateb,
• zemědělské podpory směřoval ke skutečným aktivním zemědělcům s přiměřenou zemědělskou produkcí z obhospodařovaných hektarů,
• využil zemědělství pro snížení závislosti na dovozu ruské ropy a plynu. Velký potenciál mají v tomto směru bioplynové stanice, které logicky navazují na zemědělské provozy a vyrábí buď obnovitelnou elektřinu a teplo, nebo po vyčištění biometan, který nahrazuje zemní plyn. Další možnou úsporou elektrické energie je instalace fotovoltaických elektráren na střechách zemědělských budov. Významným způsobem lze snížit dovoz ruské ropy dočasným navýšením přimíchávání biosložek do nafty a benzínu,
• zajistil vyhlášení provozní podpory elektřiny v cenovém rozhodnutí na rok 2025 pro bioplynové stanice do 500 KW tak, jak bylo schváleno v novele zákona o podporovaných zdrojích energie,
• dále žádal novou Evropskou komisi o předložení komplexní dopadové studie Evropské zelené dohody a žádal o její férovou a realistickou implementaci, např. při zohlednění výchozího stavu v členské zemi,
• podpořil s ohledem na plnění cílů Evropské zelené dohody využití tzv. nových metod šlechtění a zároveň prosazoval nepovolení patentování produktů vzešlých z těchto technik na úrovni EU a zachování plné šlechtitelské výjimky, dále prosazoval na evropských nevládních jednáních, aby nebylo umožněno patentování produktů tzv. nových metod šlechtění (NBT) a aby byla zachována plná šlechtitelská výjimka v souvislosti s produkty tzv. nových metod šlechtění (NBT),
• zasazoval se s ohledem na zajištění národní potravinové soběstačnosti o maximální možnou podporu domácího šlechtění a semenářství s cílem zajištění odolnosti vůči biotickým a abiotickým činitelům s ohledem na probíhající klimatickou změnu,
• podpořil vývoj moderních šetrných prostředků na ochranu rostlin a zachování zásadních přípravků tam, kde v současné době není možná náhrada,
• prosazoval zajištění srovnatelných podmínek se státy EU14 a spravedlivé podpory pro ty, kteří na půdě hospodaří a zajišťují produkci, a zároveň zajistil úplné a nezkreslené porovnání všech podpor a zvýhodnění, které čerpají zemědělci v ostatních zemích EU, především pro tzv. citlivé sektory,
• naplňoval koncepci zemědělského výzkumu se zaměřením především na potřeby praxe, přizpůsobení se klimatickým změnám a s přesahem do ovlivňování veřejného mínění,
• přizpůsobil poradenství a vzdělávání potřebám konkrétního výrobního zaměření,
• prosadil v rámci LPIS možnost započítávání tzv. vnějších krajinných prvků do způsobilé plochy,
• navýšil investiční podpory v rámci národních dotací z nulového základu na původní alokaci pro zpracovatelský a potravinářský průmysl za účelem posílení zpracování domácí zemědělské suroviny,
• zabezpečil intenzivní kontroly dozorovými orgány (SVS a SZPI) zemědělských surovin a potravin ze třetích zemí (včetně Ukrajiny), včetně kontroly skutečného původu surovin a potravin.

Ke zvládnutí následků kalamity v lesích a podporu trvale udržitelného hospodaření v lesích:

• zohlednil v připomínkovém řízení potřebné úpravy lesnické a myslivecké legislativy (je nutné definovat klíčové požadavky lesního zákona ve vztahu k trvale udržitelnému hospodaření, vstup veřejnosti do lesů na vlastní nebezpečí, důsledně vyžadovat efektivní/kontrolovatelné provozování myslivosti s ohledem na způsobené škody zvěří na lesních dřevinách);
• zohlednil v připomínkovém řízení dlouhodobě udržitelný systém financování lesního hospodářství s ohledem na poskytované ekosystémové/neprodukční služby při zachování tržního prostředí. Podpořil dobrovolné sdružování vlastníků lesů za účelem efektivní správy lesních majetků ve větších celcích;
• v rámci návrhů národní a unijní legislativy udržel pozice vlastníků lesa a infrastruktury navazující na jeho obhospodařování bez rozdílu typu vlastnictví;
• pro udržitelnou produkci dříví zabezpečil společně s MŽP dokončení koncepčního materiálu „Surovinová politika pro dřevo“ a jeho účinnou implementaci v praxi, což se týká i podpory místních zpracovatelů dřeva pro reálná a účinná opatření pro vytváření přidané hodnoty dřeva a jeho využití v tuzemsku (např. podpora inovací a zvýhodnění použití výrobků na bázi dřeva ve státních zakázkách);
• vytvořil podmínky legislativní a ekonomické podpory pro zajištění sběru dostatečného množství osiva lesních dřevin z uznaných zdrojů určeného k následnému pěstování sadebního materiálu pro obnovu kalamitních holin a také k vytvoření zásoby osiva pro léta neúrody;
• zajistil a podpořil věcné a objektivní informování veřejnosti o situaci v lesích a očekávaných dopadech do budoucna, která stále není naplněna;
• umožnil vznik Lesnicko-dřevařského fondu, který byl v minulosti již připraven a zpracován do podoby legislativního návrhu s jasným podílem vlastníků lesa, dřevozpracovatelů a státu;
• nadále trvá potřeba dlouhodobé komunikace zejména směrem k široké veřejnosti. Komunikace je roztříštěná a není dostatečně naplňována, úplně zde chybí koordinační role resortu.