Reakce AK ČR na příspěvek prezidenta SOCR na X 1. 2. 2024

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Prouza uvedl na X: “Nemine den, abychom někde nečetli, jak jsou na tom naši velkozemědělci špatně a jak potřebují další a další dotace. Vždycky to zní strašně dojemně. A pak se člověk podívá na data a zjistí, že ti čeští jsou na tom mnohem líp, než velká část jejich konkurence.”

Příspěvek lze považovat za další snahu o očernění zemědělců v očích veřejnosti a zároveň za jejich rozdělení podle velikosti hospodářství a dehonestaci části z nich. A takto mluví zástupce zahraničních řetězců, které podle analýzy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ovládají 90 procent tuzemského maloobchodního trhu. Na straně dodavatelů je 30 tisíc českých zemědělců. Ukazovat za této situace na větší zemědělské podniky je paradoxní.

Prouza využil ve svém příspěvku data Ministerstva zemědělství, které prezident Agrární komory ČR Jan Doležal v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce 28. 1. 2024 obratem znevěrohodnil. Používat nadále tento přehled považujeme za značně zavádějící. Bohužel jsme se zatím nedozvěděli, z jakého důvodu byla tato zkreslená data o dotačních podporách pro agrární sektor zveřejněna, protože realita je jiná. Musíme konstatovat, že se jedná o účelově zvolená data, která mohou být jednotlivě správná, ale jako celek neposkytují reálný obraz o stavu podpor do českého zemědělství. Je proto naším oprávněným požadavkem apelovat v tomto případě na větší míru přesnosti od instituce, která navíc rozhoduje o rozdělování těchto podpor.

K výše uvedenému nás vedou následujících důvody:

• Takzvané provozní platby a spolufinancování členské země zohledňují pouze Program rozvoje venkova, odkud ovšem nesměřují všechny prostředky pouze do zemědělství, ale například do obcí a záměrů, které nemají se zemědělstvím nic společného.
• Část prostředků z výše zmíněných kategorií je určena na podporu životního prostředí, tedy nikoliv na zemědělské činnosti.
• Seznam dotačních podpor ve vybraných zemích neobsahuje národní dotace poskytované Ministerstvem zemědělství nebo jinými rezorty.
• Nejsou zohledněny individuální podmínky pro zemědělce v jednotlivých zemích, jako jsou různé daňové úlevy, úlevy na sociálním a zdravotním pojištění a další.
• Výčet nebere v potaz odlišné podmínky pro zemědělce, které vyplývají z velikosti podniku. Například větší zemědělci v Česku jsou na dotacích výrazně kráceni, a to vysokou redistributivní platbou, degresivitou v provozních dotacích na znevýhodněné oblasti v rámci PRV, výrazným omezením u investičních dotací.

Porovnání dotačních podpor pro zemědělství je možné provést například u základní podpory příjmu pro udržitelnost BISS, na kterou má nárok většina zemědělců. Výše této platby vyplývá ze strategického plánu pro provádění Společné zemědělské politiky Evropské unie na období 2023 až 2027 a najdete ji v dokumentu níže.