Agrární komora ČR vyzvala ke sjednocení zemědělců

„Situace českého agrárního sektoru skutečně není dobrá. Vysoké náklady, nízké výkupní ceny a nespočet nových požadavků drtí chovatele a pěstitele tak, že se bojí o vlastní existenci. Zemědělské podniky zaznamenaly strmý propad tržeb a pozdní a komplikované několika mnohdy zbytečnými kontrolami ‚vylepšené‘ výplaty podpor mnohé radikalizují. Zemědělci ztrácejí víru ve vládu, ministerstvo a další instituce i na evropské úrovni a jejich případní nástupci v obor jako takový. Nikdo se nemůže divit, že napětí mezi zemědělci roste, a podle mého názoru mají na protesty plné právo,“ říká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

Agrární komora ČR proto vyzvala zemědělce, aby se sjednotili a řešili problémy společně. Současně apelovala na ministra zemědělství Marka Výborného, aby je v tom podpořil a hájil oprávněné zájmy českých pěstitelů a chovatelů na národní i evropské úrovni. Zástupci Agrární komory ČR vyzvou ke společnému postupu také ostatní svazy a unie sdružující zemědělce napříč Evropou a projednají koordinaci celoevropských protestů zemědělců na jednání organizací Visegrádské skupiny 12. a 13. února 2024 v Polsku. Podle Agrární komory ČR by se mohly uskutečnit koncem února.

„S podobou protestů včas seznámíme veřejnost, stejně jako jsme to udělali během protestních akcí předloni. Naším cílem rozhodně není někomu komplikovat život, ochromit ve městech dopravu a paralyzovat život společnosti, chceme ale důrazně upozornit na široké a prohlubující se problémy zemědělců. Obecně platí, že když vás někdo neposlouchá nebo vás ignoruje, tak zvýšíte hlas s cílem na sebe upozornit. Stejné je to i s protesty zemědělců. Mnozí z nich jsou skutečně zoufalí a z této zoufalosti a důvodu, že nevidí žádnou pomoc, tak své nálady radikalizují. Pak volíte, nazvěme to, poněkud důraznější prostředky komunikace,“ dodává prezident Agrární komory ČR Doležal.

Představenstvo Agrární komory ČR požaduje splnění 3 bodů:

1) Zemědělci se potýkají s narušením hospodářské soutěže a nízkými cenami zemědělských komodit, které se v řadě případů pohybují pod evropským průměrem. Tuto situaci zhoršuje bezcelní dovoz zemědělských komodit z Ukrajiny, které místo třetích zemí končí na evropském trhu a deformují jej. Ukrajinská produkce nemusí splňovat vysoké evropské standardy, a je tak pro překupníky levnější a výhodnější, i když nemusí být kvalitní. Agrární komora ČR je solidární s ukrajinskými pěstiteli, ale nemůže to být na úkor českých, potažmo evropských zemědělců. Je nezbytné přebytečné komodity odčerpat z evropského trhu nebo zajistit jejich zpracování, například do biopaliv.

2) Náklady na produkci zvyšují stále nová pravidla, která zavádí Evropská unie a na národní úrovni je ještě zpřísňujeme. Současně ale nejsou zemědělcům nabízeny adekvátní kompenzace za jejich plnění. Patří k nim přehnané environmentální ambice formulované v Zelené dohodě pro Evropu neboli Green Dealu. Zemědělci vítají opatření, která přispějí ke zlepšení stavu životního prostředí, na kterém závisí jejich práce. Potřebují k tomu ale mít k dispozici adekvátní nástroje tak, aby byl chod hospodářství i nadále udržitelný.

3) Zemědělci napříč Evropou čelí přebujelé byrokracii, kvůli které jim přibývá povinností. Každá reforma Společné zemědělské politiky EU slibuje zjednodušení a motivační podmínky pro zemědělské hospodaření, nicméně ve finále se s každou revizí zvyšuje byrokratická zátěž a zemědělce to odrazuje od pokračování ve výrobě potravin. Například jen mezi lety 2022 a 2023 vzrostl počet kontrol zhruba dvojnásobně. Je třeba zásadně přepracovat systém dotačních podpor zemědělství tak, aby byl srozumitelný, předvídatelný a spravedlivý.