Informace z jednání představenstva AK ČR ze dne 13. 12. 2023

Následně vystoupila Adéla Paďourková, zástupkyně AK ČR v Bruselu a seznámila přítomné s aktuálními informacemi k agendě EU. V několika bodech představila témata činnosti za rok 2023 a novinky pro rok 2024. Téma označování potravin neboli Nutri-Score je momentálně odloženo na neurčito, jsou zde ale rizika jako je diskriminace tradičních potravin, zvýhodňování vysoce zpracovaných potravin a imitací, nebo posilování pozic korporátu, která mohou nastat a snažíme se je odvrátit. Dalším tématem je taxonomie, což je nástroj na podporu udržitelného financování a investic, kde zatím ale chybí kritéria pro zemědělství a potravinářství, což může mít dopad na přístup k financím. Další oblastí je denominace neboli ochrana názvů potravin živočišného původu, kde v současnosti existuje právní ochrana pro mléko a mléčné výrobky, která by však měla být přísnější. Chybí ochrana názvů pro maso, masné výrobky, vejce, ryby a med. Zde ve shodě usilujeme o to, aby se imitace nazývali podle toho, z čeho jsou vyrobeny, tedy například sójové maso, hrachové kousky a la kuře, med bez včel, apod. Jednáme také k cílům obnovy přírody článek 9. Členské státy si budou muset vybrat dva ze tří navrhovaných ukazatelů, což bude index motýlů, zásoba organického uhlíku, nebo podíl zemědělské půdy s vysokou topografickou rozmanitostí. Instituce se zároveň dohodly o zřízení takzvané nouzové brzdy. Pokud dojde k nepředvídatelné, výjimečné a nezaviněné události, kterou EU nemůže ovlivnit a která má závažné důsledky pro celou EU, nebo pokud jde o dostupnost půdy potřebné k zajištění dostatečné zemědělské produkce pro spotřebu potravin v EU, může Komise dočasně pozastavit uplatňování článku 9. Důležitá je také směrnice o průmyslových emisích, která se nevztahuje na skot, ale zahrnuje selata, prasata, prasnice, nosnice, brojlery, krůty, husy a kachny. Na dvě a více zařízení nacházející se blízko sebe, zabývající se chovem zvířat a mající stejného provozovatele či které jsou ve vzájemném vztahu, mohou příslušné kontrolní orgány pro účel výpočtu prahové hodnoty VDJ považovat tato zařízení za jednu jednotku. Členské státy zajistí, aby toto pravidlo nebylo využíváno k obcházení povinností stanovených v této směrnici.

V oblasti jednání ke Společné zemědělské politice 2024, se aktuálně jedná o přistoupení Ukrajiny do EU, a zde tak jsou vzneseny otázky jako je přímý dopad tohoto kroku na SZP, na její rozpočet a na budoucnost přímých plateb. V lednu až dubnu 2024 začne diskuse o budoucí podobě SZP, tedy o dopadech a financování, o podpoře mladých zemědělců a půdě. Na konci roku 2025 bude nový návrh Evropské komise na SZP pro období 2027+. Německo plánuje odklon od přímých plateb ze SZP ve prospěch ekosystémových služeb. Vyvíjí se také diskuse a požadavky na welfare zvířat během transportu. Nově předložená pravidla převozu po vodě i po souši jsou na začátku vyjednávání, ale jsou nastavena s myšlenkou, že žádné zvíře by nemělo být přepravováno způsobem, který by mu způsoboval nebo mohl způsobovat nepřiměřené utrpení. Zvířata musí mít dostatek prostoru, musí jim být poskytnuta voda, krmivo a odpočinek. V praxi by to znamenalo omezení doby převozu podle účelu, vývojové fáze a druhu zvířat, např. doba přepravy zvířat, kromě ptáků a králíků, na jatka by měla být omezena na 9 hodin, dále by byly povinné pravidelné pauzy na odpočinek zvířat, např. po 10 hodinách cesty nejméně 1 hodina odpočinku a určení denní doby převozu zvířat za určitých teplot, např. při denní teplotě nad 30 °C by transport mohl probíhat jen mezi 21:00 – 10:00. Pro dosažení našich vytyčených cílů a řešení aktuálních problémů, které byly představeny ve vystoupení, je nezbytná spolupráce představenstva a dozorčí rady, například pro zasílání argumentů, které bychom mohli předložit například Evropské Komisi jako pohled praxe pro obhajobu našich postojů.

Představenstvu byla předána informace o schválení příspěvkového řádu vládou ČR, čímž došlo k finálnímu potvrzení verze přijaté 32. sněmem AK ČR s platností od 1. ledna 2024. V návaznosti na to byl představenstvu také předložen předpokládaný výsledek hospodaření Agrární komory ČR za rok 2023, který však zatím není konečný a zároveň plán příjmů a výdajů pro rok 2024.

Představenstvo projednalo a odsouhlasilo materiál o zřízení Smírčí komise, který bude dále projednán s členskou základnou a předložen ke schválení na sněmu 2024. Schválen byl také materiál k technicko-organizačnímu zajištění 33. sněmu AK ČR, který se bude konat 7. dubna 2024 v Brně.

Dalším bodem jednání byl návrh vedení AK ČR převést Magazín AGRObase na čistě on-line verzi, zasílanou všem členům na jejich emailovou adresu. Hlavním důvodem je možnost oslovení celé členské základny a zároveň dosažení významných finančních úspor. Dále byl diskutován návrh novely zákona o Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR, iniciovaný a předložený Hospodářskou komorou ČR, která k němu přistoupila především z důvodu nutnosti aktualizovat zákon do dnešních podmínek, protože řada ustanovení je již dávno překonaná. Shodně bylo konstatováno, že aktuální podoba návrhu musí být z pohledu AK ČR dopracována tak, aby byla členskou základnou ve shodě přijata, a proto bude k tomuto tématu připraveno další detailní jednání s HK ČR.

V samostatném bloku vystoupil jako host ministr zemědělství Marek Výborný, který seznámil přítomné s aktuální problematikou resortu, shrnul činnost MZe za rok 2023 a představil výhled aktivit a priorit na rok 2024. Konkrétně se projednávala následující témata; zpožďování výplaty přímých plateb, odklad erozní vyhlášky, rámec a úpravy společné zemědělské politiky, obálka podpor do PRV, podpora bioplynových stanic a obnovitelných zdrojů energie a národní dotace. Ministr zdůraznil, že se bude snažit upravit následující oblasti, posílit rozpočet PGRLF o 500 mil. Kč, zvýšit financování pozemkových úprav o 500-700 mil. Kč, zvýšit alokaci na dotační titul 20 (zlepšení životních podmínek zvířat) a zajistit příští rok vyplácení záloh na dotace ve výši 70 % žádané částky.

Miroslav Drs předal ministrovu Výbornému jménem OAK Tábor výzvu k podpoře sektoru zemědělství s návrhem konkrétních opatření nevyžadujících dodatečné finanční prostředky. Navržena zde jsou opatření na zrušení povinnosti vyčlenit neprodukční plochy v rámci celofaremní ekoplatby, zajištění stejné výše plateb na hektar půdy pro všechny zemědělské subjekty nebo zavedení systému podpory pracovního místa jako podpory zaměstnanosti na venkově. Dále výzva navrhuje zrušit omezení plochy jedné plodiny na 30 ha – DZES 7B, odložit rozšíření erozní vrstvy v LPIS v rámci DZES 5 a podložit je dopadovou studií, zajistit ochranu trhu EU před dovozem komodit ze zemí mimo EU. Požadavek je také na zrušení a nezdvojování systému kontrol, zjednodušení povinnosti evidence hnojiv, postřiků aj., bez rozdílu obhospodařované výměry a na zachování stávající daně z nemovitosti ze zemědělské půdy. Tuto výzvu jednoznačně podpořilo také představenstvo AK ČR a doplnilo ještě další návrhy, jako je umožnit pěstovat na ploše mimo produkci plodiny vázající vzdušný dusík, rozšířit redistributivní platbu na prvních 550 ha a navýšit národní dotace na pokrytí celého dotačního titulu 20 (krávy, prasata i drůbež). Termín příštího jednání představenstva AK ČR se uskuteční 21. února 2024.