Reakce na nedostatek pracovníků v zemědělství potravinářství nebo lesnictví: Mimořádná víza pro dalších 1000 cizinců ročně

Akutní nedostatek pracovníků v zemědělství, potravinářství a lesnictví pomůže snížit nařízení připravené Ministerstvem zemědělství. Umožní zvýšit počet mimořádných pracovních víz z dosavadních 1500 na 2500 ročně.

„Jde o oblasti, pro které se dlouhodobě a obtížně shánějí zaměstnanci. Proto jsme zajistili navýšení počtu mimořádných pracovních víz a rozšíření zdrojových zemí. Kromě občanů Ukrajiny je nově budou moci získat také státní příslušníci Bosny a Hercegoviny, Gruzie, Moldavska a Severní Makedonie. Nařízení, které jsme vypracovali, tak pomůže zaměstnavatelům v České republice získat potřebné pracovní síly ze zahraničí,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

O mimořádná víza mohou usilovat například kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví, mechanici a opraváři strojů, výrobci a zpracovatelé potravin i dřeva, obsluha strojů, řidiči i pomocní pracovníci. Žádost o vízum mohou zájemci podávat na zastupitelských úřadech ČR v dané zemi od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2026, platnost je vždy na jeden rok.

Firmy, které budou chtít najmout cizince, musí být přímými zaměstnavateli, podnikat na území ČR nejméně dva roky a také zde odvádět daně.

Navýšení kvóty a rozšíření o další země podporují Agrární komora ČR, Potravinářská komora ČR, Zemědělský svaz ČR, Lesnicko-dřevařská komora ČR a Asociace soukromého zemědělství ČR.

Nedostatek pracovních sil v zemědělství a potravinářství by mohl způsobit pokles konkurenceschopnosti nebo pokles míry soběstačnosti v základních zemědělských a potravinářských produktech. Zároveň o místa v těchto odvětvích není velký zájem mezi tuzemskými uchazeči o práci. Podle tzv. lex Ukrajina mají možnost občané této země pracovat v ČR, aktuálně však v sektoru zemědělství a potravinářství pracuje jen 7 % z celkového počtu Ukrajinců zaměstnaných na uprchlické vízum v ČR.

V českém zemědělství a potravinářství ročně pracuje přibližně 20.000 cizinců. Zhruba polovina z těchto pracovníků pocházela dříve z Ukrajiny, po zahájení ruské agrese se jejich počet prudce snížil. Dopad válečného konfliktu je tak zřejmý i v tomto segmentu, kdy si čeští zaměstnavatelé museli narychlo zajistit pracovní sílu jinak. Mezi další zahraniční pracovníky v českém zemědělství patří občané Mongolska, Filipín či zemí jižního Kavkazu, kteří využívají i další, sektorově neomezené, programy ekonomické migrace. V České republice pracují i občané dalších zemí EU (Rumunsko, Bulharsko), kteří víza nepotřebují, protože mohou využít volného pohybu osob v rámci EU.