Svatomartinské víno českých a moravských vinařů můžete okoštovat i v muzeu, které pro vás připravilo den plný tradic

Pro zemědělce byl vždy svátek Martina 11. listopadu významnou událostí, protože pracemi na vinicích, ale i na dvoře a statku, kde už byla celá úroda pod střechou, končil zemědělský rok. Bývalo to také datum, k němuž čeledíni a děvečky měnili službu u sedláků.

„V dnešní době jsou pro nás Svatomartinské slavnosti příležitostí sejít se s rodinou nebo přáteli a užít si s blízkými u jednoho stolu otevírání Svatomartinských vín z hroznů uzrálých na našich vinicích. A máme opravdu z čeho vybírat. Podle Vinařského fondu, který ochrannou známku vinařům propůjčuje, je letos na českém trhu 2,78 milionu lahví svatomartinských vín. Před deseti lety to byly zhruba dva miliony,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Podle ministra je svátek také příležitostí poděkovat českým a moravským vinařům. „Zaslouží si naše poděkování za to, že se můžeme z českých a moravských vín těšit. Že u nás důležitou roli mají rodinná vinařství a zejména, že se vinařství věnuje stále více mladých lidí. O tom, že se jim daří, nejen mladým, svědčí řada ocenění na našich, ale i mezinárodních soutěžích a výstavách po celém světě,“ uvedl Marek Výborný.

Spotřebitelé díky novele vyhlášky Ministerstva zemědělství (MZe) platné od letošního října získají větší přehled v označování vín a větší jistotu, odkud víno pochází. Například místa, objekty nebo symboly s vazbou k České republice mohou být vyobrazeny jen na etiketách vín vyrobených z tuzemských hroznů, jejichž místo výroby, nebo jejich výrobce, má k vyobrazení blízký geografický nebo historický vztah.

„Touto úpravou významně omezíme klamání spotřebitelů prodejem zahraničních vín s etiketami, na kterých jsou známá místa České republiky. Nebude tedy možné, aby zákazník v lahvi opatřené etiketou s obrázkem například Pražského hradu objevil víno původem z Moldávie,“ uvedl ministr Výborný.

Návštěvníci sobotní akce v Národním zemědělském muzeu se mohou zúčastnit řízené degustace vedené Jaroslavem Pokorným za doprovodu Cimbálové muziky Alexandra Vrábela. Spolek archaických nadšenců ze Sebranic bude po celý den předvádět ukázku draní peří. Zájemci budou mít možnost se v jejich tvořivých dílnách naučit s peřím pracovat při výrobě peroutky neboli mašlovačky. Svoji dovednost si mohou vyzkoušet i menší návštěvníci, a to třeba při výrobě záložek do knížky nebo čelenek s husím peřím.

Vstupné na akci, která se koná od 10 do 17 hodin, i do muzea je pro dospělé 100 korun, pro děti od 3 let, studenty a seniory nad 65 let 50 korun.