Vyhlášení Křivoklátska za národní park vyjde stát v době šetření na stovky milionů korun

Vláda Petra Fialy si napsala do svého programového prohlášení v roce 2022 jako cíl vytvoření dvou nových národních parků, kterými měly být NP Křivoklátsko a NP Soutok. Po kritice odborné veřejnosti i z řad ochránců přírody nakonec státní správa ustoupila od změny stupně ochrany přírody na Břeclavsku, ale v oblasti Křivoklátska na něm trvá. Ignoruje tak odpor více než třiceti místních starostů, kteří poukazují na mnoho pochybení, k nimž podle nich dochází již od zahájení procesu vyhlašování národního parku na Křivoklátsku, a obrátili se s nimi na představitele vlády prostřednictvím několika otevřených dopisů.

Proti vytvoření národního parku se postavilo také celkem 11 305 lidí, kteří podepsali petici. Její signatáři žádají zachování ochrany přírody Křivoklátska ve stávajícím plně funkčním režimu Chráněné krajinné oblasti, která v této oblasti funguje již od roku 1978. Petici předali petičnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 12. května 2023.

S vytvořením pátého národního parku v České republice nesouhlasí také Agrární komora České republiky a Lesnicko-dřevařská komora České republiky. „Postoj státní správy, která ignoruje názory občanů i zástupců volených místních samospráv, považujeme za lhostejný až arogantní. Současně projevuje nezájem o to, jak významně vyhlášení národního parku ovlivní život lokálních komunit,“ říká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal s tím, že proti vytvoření národního parku se postavili také delegáti na květnovém 32. sněmu Agrární komory ČR. 

„Jedná se o kulturní krajinu, která je po staletí ovlivňována lidskou činností, a nikoliv divočinu. Přírodní a přírodě blízké lesy se nacházejí pouze na čtyřech procentech rozlohy uvažovaného parku, tedy není naplněna klíčová zákonná podmínka pro jeho vyhlášení. Převedení většiny tohoto území do bezzásahového režimu navíc povede k rozpadu lesů se všemi nepříznivými dopady, jako je šíření kůrovce. Významně se zvýší také riziko požárů, ničivé následky a nepřipravenost managementu NP v Českém Švýcarsku jsou jasným varováním,“ doplňuje výkonná tajemnice Lesnicko-dřevařské komory České republiky Andrea Skřivánková.

Vytvoření národního parku by navíc znamenalo pro stát další výdaje, které se v poslední době snaží krotit v podobě vládního Ozdravného balíčku 2024/2025, představeného 11. května 2023. Lesnicko-dřevařská komora ČR odhaduje, že jen vznik národního parku by vyšel na přibližně 200 milionů korun a režijní náklady by představovaly přibližně 50 až 100 milionů korun ročně. Zvýšením stupně ochrany přírody na Křivoklátsku navíc stát přijde o dosavadní výnosy z hospodaření v místních lesích.

Zároveň se spekuluje, že vznik pátého národního parku v blízkosti Prahy je veden lobbistickými zájmy, protože zvýší zájem o zájezdovou turistiku. Média, která sledují situaci na Křivoklátsku, popsala případy, kdy developerské firmy projevuji již nyní zájem o pozemky v této oblasti, které v minulosti neměly příliš vysokou hodnotu. Na nápor turistů nejsou připraveny ani tamní obce.

Agrární komory České republiky vyzvala v usnesení ze svého 32. sněmu, který se uskutečnil 25. května 2023, Vládu ČR, Poslaneckou sněmovnu a Senát Parlamentu ČR, aby:
- prosazovaly vyvážený pohled na základní pilíře trvale udržitelného hospodaření v lesích (ekologický, ekonomický a sociální); 
- pouze zcela výjimečně vyhlašovaly nejcennější území za bezzásahová a rozumně a odůvodněně vyhlašovaly oblasti pod různými režimy ochrany, a to zásadně v souladu s většinovým názorem obyvatel trvale žijících v dotčených oblastech; 
- ukončily pokračující snahy o založení NP Křivoklátsko, které je vedené evidentními lobbistickými zájmy a proti jehož vyhlášení se postavila naprostá většina obcí působících na jeho potenciálním území, v dobách úsporných balíčků téměř hraničí s pohrdáním zájmy občanů této země.

Celou verzi usnesení najdete na webu Agrární komory ČR zde.