Nové opatření Agrolesnictví, které pro zemědělce přichystalo MZe, začne fungovat už letos. Kombinace zemědělské výroby a sázení stromů na pozemku, který zároveň slouží jako pole nebo pastvina, přispěje k zachování produkce a zároveň má velký ekologický přínos.
„Agrolesnické systémy, tedy sázení stromů nebo keřů na zemědělské půdě, pomohou k omezení vodní a větrné eroze. Kořeny stromů zpevní půdu a dřeviny poslouží jako přirozené větrolamy. Pestřejší krajina zlepší strukturu půdy, zvýší množství organické hmoty v půdě, zadrží více vody a nenásilně rozdělí velké půdní bloky na menší pozemky. Zvířata najdou pod stromy zastíněný úkryt,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Zemědělci budou moci osázet ornou půdu, travní porost a trvalý travní porost lesními dřevinami, a to například duby, borovicemi, jasany, habry, lípami, vrbami a topoly nebo ovocnými dřevinami jako je hrušeň, ořešák a slivoň. V rámci agrolesnických systémů mohou růst i keře jako jsou rybízy, lísky a bezy. Celkem je možné vybrat si z přibližně sedmi desítek druhů dřevin. K podmínkám dotace patří, že minimální výsadba bude 100 stromů na hektar, jednoho druhu smí být maximálně 40 % a více než polovina musí být lesní dřeviny. Ujmout se a růst i v následných letech musí alespoň tři čtvrtiny nově vysázených dřevin.
„Zemědělci dostanou příspěvek téměř 105 tisíc korun na založení hektaru v agrolesnickém systému. V dalších letech mohou získat více než 18 tisíc na péči o jeden hektar. Dotace poplyne z evropského i národního rozpočtu, z toho ale mnohem větší část. Vláda podpořila náš návrh na zlepšení celkového stravu krajiny, a proto do roku 2027 z národních zdrojů přispěje 65 procenty, konkrétně téměř 83 miliony korun, z EU získáme přibližně 44 milionů,“ uvedl ministr Zdeněk Nekula.
Už letos mohou do konce září zemědělci ohlásit na Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), že chtějí založit agrolesnický systém a do konce listopadu pak budou podávat žádosti o dotaci. O stromy pak budou muset pečovat nejméně pět let, protože takto je zatím opatření navržené, počítá se ale s tím, že ho bude obsahovat i další Strategický plán Společné zemědělské politiky po roce 2027. MZe předpokládá, že do Agrolesnictví se budou častěji zapojovat menší zemědělci, dotace ale není velikostí podniku nijak omezená. Zemědělci stačí, když má půdu zapsanou v registru zemědělské půdy LPIS. Podle odhadů by se mohli zemědělci do Agrolesnictví přihlásit s asi 900 hektary zemědělské půdy za programové období 2023-2027.
Legislativní text obsahuje novelu nařízení vlády o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, v oblasti definice úhoru s cílem vyhovět environmentálně cíleným připomínkám, podle nichž by měly být výrazně omezeny možnosti převádění vybraných zemědělských kultur do kultury úhor.
Poznámka: částky jsou orientační, závisí na aktuálním kurzu koruny a eura.