Půdní bakterie ve službách ochrany rostlin

Přibližně již 40 let se k ochraně rostlin v zemědělství, včetně ekologického zemědělství, používá půdní bakterie Bacillus thuringiensis (Bt). Jako účinná látka slouží živé spóry. Jejich krystaly bílkovin se mohou jedním enzymem rozpouštět pouze ve vysoce alkalickém střevním sekretu určitých larev a housenek. To má potom za následek to, že se zničí nejhořejší buněčná vrstva střeva. Žeroucí škůdci vyhladovějí. Pro všechny ostatní živé organismy je tato Bt-bílkovina neškodná. Odbourává se tak jako ostatní bílkoviny v potravě v žaludku a ve střevech. Jak se přišlo na první přípravky s Bacillus-thuringiensis? Na stopu půdní baktérie přišel vědec jménem Ernst Berliner, když na začátku minulého století izoloval z larev nemocných moučných molů doposud neznámou baktérii. Protože první zásilky vzorků dostal z mlýna v Thüringen, dal baktérii jméno B. thuringiensis. V roce 1938 se poprvé prodával ve Francii komerční insekticid na bázi Bt. V šedesátých letech potom následovaly daleko účinnější přípravky proti různým žeroucím škůdcům. V Německu jsou v současné době povoleny přípravky na bázi Bt proti larvám mandelinky bramborové a housenkám obaleče révového jednopásového (vinařství). V lesnictví se může bojovat proti určitým druhům housenek motýlů, mladým larvám bekyně mnišky a proti v tomto jaře se jako pohroma jevícím housenkám píďalky a bourovčíka toulavého. Pomoc při ochraně proti tiplici luční Kdo by ji neznal, otravný krev sající hmyz, který v časném létě trápí každého. Na loukách Horního Rýna se kvůli takovým pohromám tiplice luční postupuje pomocí B. thuringiensis israelensis (Bti). Jedná se přitom o jeden ze 30 popsaných typů B. thuringiensis, které vždy mají velmi specifický účinek na různé skupiny hmyzu. Objeven genovou technikou Před více než deseti lety se vědcům podařilo pomocí genové techniky vyšlechtit rostliny kukuřice, jejichž rostlinné buňky produkují speciální Bt-bílkovinu z tohoto mikroorganismu. Tak s požerem přijímá bílkovinu larva zavíječe kukuřičného, která se živí vnitřkem stonku. Důsledek: Její střevo se zničí, ona vyhladoví. Jinak je škůdce v ochraně stonku prostředky na ochranu rostlin jen obtížně napadnutelný. Na celém světě se tímto škůdcem stále ničí 7 % sklizně kukuřice. To je 40 milionů tun kukuřice ročně. Postupem času se v USA, Číně, Brazílii a jiných zemích pěstují velké plochy brambor, bavlny, řepky a především sójových bobů, jimž byly přeneseny Bt-geny - i jiné geny. Ty se tak mohou proti určitým druhům škůdců chránit samy. http://www.profil.iva.de/html/text.php?id=397&rubid=4