„Africký mor prasat měl v posledním desetiletí dramatický dopad na evropské chovy prasat a stále narušuje místní a regionální ekonomiku. Ačkoli nejnovější údaje vypadají povzbudivě a naznačují, že úsilí o zastavení šíření viru přináší výsledky, celková situace v Evropě není v žádném případě pozitivní a namístě je neustálá ostražitost. Zemědělci, myslivci a veterinární lékaři mají obzvláště důležitou roli, a to hlásit podezřelé případy,“ uvedl výkonný ředitel EFSA Bernhard Url.
Kampaň #StopASF vyzývá komerční i soukromé chovatele, veterinární lékaře a myslivce, aby odhalovali a hlásili případy AMP u domácích i divokých prasat a předcházeli jim. Probíhá ve spolupráci s místními orgány v osmnácti zemích a v České republice ji zaštiťuje Ministerstvo zemědělství.
Historicky první výskyt AMP byl v ČR potvrzen v červnu 2017 v populaci prasat divokých na území Zlínského kraje. Okamžitě po potvrzení této nebezpečné nákazy v souladu s legislativou vydala Státní veterinární správa mimořádná veterinární opatření (MVO). Důsledným uplatňováním přijímaných opatření se podařilo zabránit šíření infekce AMP v populaci prasat divokých a zavlečení AMP do chovů domácích prasat a následně nákazu úspěšně eradikovat. Poslední pozitivní případy AMP byly zaznamenány v dubnu 2018.
Začátkem prosince 2022 byl v ČR po více než 4 letech znovu potvrzen AMP u prasete divokého na území Libereckého kraje v okrese Liberec v katastru Jindřichovice pod Smrkem. Místo nálezu kadáveru se nacházelo v těsné blízkosti hranic s Polskem, kde se AMP dlouhodobě vyskytuje. Po potvrzení této nebezpečné nákazy byla s okamžitou platností v souladu s legislativou vydána MVO a byly vymezeny postižené oblasti (pásmo infekce, uzavřená pásma I a II). Cílem přijímaných opatření je zabránit šíření AMP nejen do dalších oblastí, ale zejména do chovů domácích prasat.
Důležité je zmínit, že včasný záchyt AMP v roce 2017 i 2022 byl umožněn celoplošným pasivním monitoringem, v jehož rámci jsou na celém území ČR vyšetřována na AMP všechna nalezená uhynulá a dopravním prostředkem sražená prasata divoká. Od roku 2017 probíhá pasivní monitoring i v chovech domácích prasat, kdy jsou vyšetřovány zmetalky a prasata při hromadných úhynech či podezřelá z nákazy.
Podle nejnovější zprávy[1], kterou dnes zveřejnil úřad EFSA, se v roce 2022 počet ohnisek AMP v populacích chovných a divokých prasat v porovnání s předchozím rokem v některých zemích jako Rumunsko, Polsko nebo Bulharsko výrazně snížil. Nemoc se však znovu objevila v Řecku a České republice a nadále se šíří v zemích sousedících s EU, jako je Srbsko a Moldavsko. V Severní Makedonii byl poprvé oznámen výskyt v roce 2022.
Učte se, zapojte se, sdílejte
Navštivte internetové stránky kampaně EFSA proti AMP, kde naleznete další informace, přehledy, infografiky, předpřipravené příspěvky pro sociální sítě a další materiály.
Jako agentura EU podléhá úřad EFSA nařízení (EU) 2018/1725, které má stejnou právní váhu jako Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (EU) 2016/679 (GDPR) platné v členských státech EU a které je v souladu s pravidly a zásadami GDPR na ochranu osobních údajů.
[1] Zpráva EFSA „Epidemiologická analýza afrického moru prasat v Evropské unii v roce 2022“.
(
