Nový výskyt afrického moru prasat byl potvrzen na Českolipsku

Africký mor prasat (AMP) byl nově potvrzen na Českolipsku, mimo současná uzavřená pásma na Frýdlantsku. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu Jihlava potvrdilo nákazu u uloveného prasete divokého v katastru obce Hradčany u Mimoně v Libereckém kraji. Státní veterinární správa proto (SVS) dnes vymezila takzvané pásmo infekce kolem uvedeného místa. V této oblasti o výměře přes 230 km² nařídila SVS mimořádná veterinární opatření. V jejich rámci bude mimo jiné zakázán lov zvěře a krmení prasat divokých. V pásmu bude také omezen pohyb obyvatel mimo vyznačené cesty a zintenzivněno vyhledávání a sběr těl uhynulých divočáků.

„Přijatá opatření mají za cíl minimalizovat šíření nákazy v populaci prasat divokých a především ochránit chovy prasat domácích před zavlečením nákazy,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Do oblasti je zahrnuto a v nařízení vyjmenováno 14 katastrálních území obcí v Libereckém kraji. Lokalita s novým výskytem nákazy je od potvrzených míst na Frýdlantsku vzdálená cca 50 km.  Obce, na něž se mimořádná opatření vztahují musí nejpozději do 12. 5. 2023 provést soupis všech prasat chovaných v domácnostech. Chovatelé, kteří chovají prasata k nekomerčním účelům, budou muset nechat prasata do deseti dnů porazit.

V pásmu infekce je zakázáno chovat prasata ve venkovních prostorech. Je zakázáno také přemísťování prasat do pásma infekce s výjimkou přesunu k okamžité porážce na jatka. Produkty živočišného původu získané z volně žijících prasat v oblasti bude možné přemísťovat jedině na základě odůvodněné výjimky udělené Krajskou veterinární správou pro Liberecký kraj.

V případě nálezu uhynulých prasat divokých či úhynů v chovech prasat domácích je nutné kontaktovat SVS na telefonních číslech 485 246 691 nebo 720 995 207 nebo e-mailové adrese epodatelna.kvsl@svscr.cz.

AMP je akutní onemocnění prasat podobné klasickému moru prasat. Je charakteristický vysokou, téměř 100% úmrtností více o nákaze zde. V populaci divokých prasat se virus šíří zejména přímým kontaktem, ale také krmivem a podestýlkou, vodou či předměty.

„Ochrana chovů spočívá zejména v dodržování zásad biologické bezpečnosti. Mezi tyto zásady patří především zamezení kontaktu s volně žijícími prasaty a zajištění bezpečnosti krmiva,“ uvedl Semerád. Více k biologické bezpečnosti v chovech zde.