V úvodu jednání vedoucí české delegace poděkoval Švédsku za skvělou spolupráci během našeho předsednictví (CZ PRES). Priority švédského předsednictví považujeme za vhodně zvolené a je dobře, že navazují na témata, která CZ PRES řešilo v uplynulém půlroce. Zejména jde o situaci na zemědělských trzích, kterou je potřeba i nadále pravidelně vyhodnocovat.
„Během našeho předsednictví jsme věnovali velké úsilí rozvoji tzv. solidarity lanes pro vývoz obilí z Ukrajiny. Věřím, že se nám společným úsilím podaří pokračovat v rozvoji logistických kapacit tak, aby zboží mohlo rychle zamířit do zemí, které jsou na ukrajinské produkci závislé. To pomůže stabilizovat ceny potravin nejen v daných zemích, ale i na světovém trhu. Zboží by nemělo zůstávat v zemích bezprostředně sousedících s Ukrajinou, ale mělo by se posouvat dále. Samozřejmě je potřeba také sledovat a minimalizovat případný negativní dopad na lokální trhy Unie,“ řekl náměstek ministra zemědělství Radek Holomčík.
Situace v České republice je v tuto chvíli stabilizovaná a nedošlo zde k takovému nárůstu dovozu obilovin a řepky z Ukrajiny, který by negativně ovlivnil domácí trh a tvorbu cen.
Na situaci na zemědělských trzích mají také vliv vysoké ceny hnojiv, energií a klimatické podmínky. V chovech hospodářských zvířat je nyní situace složitější ještě kvůli šíření ptačí chřipky a afrického moru prasat. Česká republika se přiklání k možnosti využít evropskou zemědělskou rezervu k mimořádné podpoře. Každý stát by si mohl zvolit příslušné sektory, do kterých by případná podpora směřovala.
Dalším tématem bylo biohospodářství, jehož hlavní myšlenkou je zajištění udržitelného hospodaření s přírodními zdroji, ať už jde o udržitelné zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, akvakulturu nebo udržitelnou produkci potravin a krmiv. Ministři EU zahájili diskuzi, která by měla vést ke shodě na konkrétních podmínkách rozvoje biohospodářství.
„Rozvoj biohospodářství nám může výrazně pomoct ve snižování závislosti Evropské unie i České republiky na fosilních palivech a neobnovitelných surovinách. Musíme začít více využívat zbytkovou biomasu a podporovat modernizaci malých a středních podniků. To přispěje i ke vzniku pracovních míst. Chceme se zaměřit také na větší využívání dřeva ve stavebnictví,“ uvedl náměstek ministra zemědělství Radek Holomčík.
Česká republika také podpořila návrh Slovinska na úpravu povinností v označování původu směsí medu. Současné označování je zastaralé, nevyhovující a pro spotřebitele zavádějící a klamavé. Je potřeba přistoupit ke konkrétnímu označování, ze kterého bude na první pohled patrné, ze které země daný med pochází. Tím se zajistí lepší sledovatelnost výrobků a posílí důvěra spotřebitelů. Med patří mezi nejčastěji falšované potraviny. Česká republika proto podporuje důkladnou revizi a modernizaci evropské směrnice o medu, nejen v oblasti označování, ale také kvalitativních požadavků na med a metod, které by měly odhalit a prokázat jeho falšování. Legislativa by ale zároveň měla být nastavena tak, aby byla proveditelná a vymahatelná ze strany dozorových orgánů. Aktuální pravidla pro označování medu najdete zde.
Dalšími tématy jednání byly směrnice o průmyslových emisích, přeprava zvířat nebo globální konkurenceschopnost a odolnost EU.
