Šance a rizika časného výsevu kukuřice

U velkých ploch s kukuřicí vyvstávají často problémy s optimálním termínem výsevu. Ve víceletém pokusu Zemského ústavu zemědělského, lesnického a zahradnického v Sasku-Anhaltsku proto bylo zkoumáno, zda lze s výsevem kukuřice začít ještě před polovinou dubna. Kukuřice začíná klíčit přibližně při půdní teplotě 9 °C. Tato teplota je na většině stanovišť trvale překročena až ve třetí dubnové dekádě. Zkušenosti ukazují, že při časnějším termínu výsevu a chladném počasí se zhoršuje klíčivost a polní vzcházivost. Pozdní výsevy oproti tomu způsobují ztráty na výnosech a kvalitě. Tradičně se proto doporučuje výsev kukuřice v třetí dubnové dekádě až do začátku května. U větších pěstitelských ploch potom vznikají často problémy dodržet optimální časové rozmezí výsevu. Proto vyvstává otázka, jak časné výsevy působí na výnosy a kvalitu a jaká jsou rizika. Výrazný vliv na polní vzcházivost Čtyřleté polní pokusy ukázaly, že jak rok, tak i termín výsevu měly na polní vzcházivost značný vliv. Výsevy se uskutečnily v pěti termínech: 8. dubna, 16. dubna, 23. dubna, 30. dubna, 7. května. Rozdíly mezi odrůdami nebyly relevantní, takže byla zaznamenána pouze střední hodnota. Dobrá a dostatečná polní vzcházivost od 93 do 97 % byla dosažena u všech termínů setí v roce 2000 a 2003. Od poloviny dubna byly naměřeny průměrné denní teploty vzduchu nad 10 °C, ke konci měsíce stouply na 15 až 20 °C. V r. 2000 činila doba klíčení při časném termínu setí (8. dubna) 15 dnů, v r. 2003 to bylo 20 dnů. V r. 2002 byla oproti tomu zaznamenána nedostatečná polní vzcházivost (70 až 86 %). Dlouhodobě nízké teploty v dubnu prodloužily dobu klíčení při prvním termínu setí na 26 dnů. Výsevy z prvního až třetího termínu vzcházely od 4. do 8. května. Od 2. do 5. května nastaly vydatnější srážky a na povrchu půdy se utvořil půdní škraloup. Současně se vzcházením rostlin z třetího termínu setí 8. května přišlo slunečné počasí a teploty stouply až na 20 °C. To znamenalo další tvorbu krust na povrchu půdy a v jejich důsledku i snížení polní vzcházivosti. V r. 2001 převládalo až do konce dubna rovněž chladné počasí. Také v tomto roce byl pokles polní vzcházivosti z pozdního výsevu na 83 % způsoben tvorbou krust na povrchu půdy. Výsledky ze čtyř pokusných let ukazují, že se při nízkých teplotách doba klíčení z časných výsevů podle očekávání prodlužuje, což ale nemusí nutně vést k horší polní vzcházivosti. V r. 2003 činila polní vzcházivost po výsevu z 8. dubna při době klíčení 20 dnů 93 %. Více než 90% polní vzcházivost by měla být bezproblémová. Větší problémy však mohou nastat, pokud se po silných srážkách a následném rychlém vysušení při vyšších teplotách na povrchu půdy vytvoří škraloup nebo krusta. Pravděpodobnost tohoto jevu je však vyšší po pozdních výsevech než po časných. Na stanovištích náchylných k tvorbě půdního škraloupu nebo krusty je vhodný výsev do mulče. Výnos a kvalita závisí na ročníku Po určení polní vzcházivosti byla upravena hustota porostů, takže při sklizni mohly být stanoveny výnosy a kvalita vyrovnaných porostů. Jak ve výnosu sušiny, tak i ve výnosu zrna reagovala kukuřice rozdílně na termín výsevu. Výsledky byly stanoveny jako průměr všech čtyř odrůd, protože statisticky významný vzájemný vliv termínu výsevu a odrůdy nebyl prokázán. V r. 2000 a 2002 působil u kukuřice na siláž časný termín výsevu (8. dubna) na rozdíl od běžného termínu (23. dubna) pozitivně, u kukuřice na zrno byl pozitivní efekt časného výsevu zjištěn v r. 2003. Výrazně negativní účinek byl zaznamenán pouze v r. 2000 u kukuřice na zrno. V ostatních pokusech neměl časný výsev ve srovnání s běžným výsevem vliv na výnos. V průměru čtyř pokusných let přinesly časné termíny setí 8. a 16. dubna zvýšení výnosu celkové sušiny o 0,5 t . ha–1 (2,6 %) a zvýšení výnosu zrna o 0,2 popř. 0,15 t . ha–1 (2 popř. 1,5 %). Toto zvýšení výnosu však není statisticky průkazné. Pozdní termín setí, především 7. května, způsobil podle očekávání snížení výnosu. U kukuřice na siláž seté v termín