„Je samozřejmé, že o přírodu se musíme starat, že hospodaření i průmysl na její podobu mají velký vliv. Je proto potřeba pracovat na obnově a zlepšení stavu poškozených ekosystémů. Musíme ale najít takový způsob, abychom byli schopni zachovat zemědělskou produkci, a tím pádem dostatek potravin,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.
Návrh nařízení o obnově přírody je klíčovou součástí strategie EU v oblasti biodiverzity. Cílem je dlouhodobá obnova přírody, zároveň do roku 2030 obnovit alespoň 20 % poškozených ekosystémů EU. Proto EK navrhla i konkrétní cíle pro zemědělské, mořské a lesní ekosystémy. Jde například o zvýšení zásoby organické hmoty v půdách nebo zvýšení biologické rozmanitosti. Důležitou roli hraje ochrana opylovačů. Mnoho podmínek už nyní zemědělci plní a mnoho jich je zařazeno i v novém Strategickém plánu společné zemědělské politiky. V otázce lesnictví EK navrhuje šest ukazatelů, pomocí kterých by se sledovala obnova tohoto ekosystému. Mezi navržené ukazatele patří mimo jiné množství ponechaného stojícího a ležícího mrtvého dřeva, podíl lesů s nerovnoměrnou věkovou strukturou či mapování výskytu lesních ptáků. Ministři se shodli, že je nutné najít rovnováhu mezi ochranou ekosystémů a zajištěním potravinového zabezpečení a zajištěním hospodářské činnosti v dotčených regionech. Je také třeba počítat s adekvátními financemi na zajištění všech ambiciózních cílů.
V diskuzi o hnojivech se ministři věnovali především sdělení o dostupnosti hnojiv, které na jednání představila Evropská komise. „Hnojiva hrají významnou roli pro zajištění potravin. I když produkce potravin nezávisí jen na hnojivech, může mít jejich nedostatek dopad na zemědělské výnosy. Jsem proto rád, že Evropská komise hledá řešení, jak cenovou krizi zmírnit a jak zajistit, aby Evropa posílila svou soběstačnost ve výrobě hnojiv,“ uvedl ministr Nekula.
EU má značný výrobní potenciál, ale je závislá na dovozu zemního plynu, který je pro výrobu hnojiv potřeba. I nadále se musí rozvíjet řešení, která zajistí v Evropě dostatek plynu. Dále by bylo podle EK možné využít dočasný krizový rámec, který umožňuje státní podporu. Členské státy vyzvaly Komisi, aby zvážila využití finančních prostředků z evropské zemědělské rezervy. Komise také navrhuje upravit příspěvky společné zemědělské politiky v podobě strategických plánů tak, aby byla současná situace zohledněna např. prostřednictvím ještě efektivnějšího využívání hnojiv. Důraz byl kladen na další snižování závislosti na dovozu klíčových surovin, posilování strategické autonomie EU a podporu a rozvoj alternativních zdrojů živin.
Lesy a jejich úloha jsou tématem, které se během českého předsednictví aktivně řeší. Loni přijala EK novou strategii pro lesy do roku 2030, jejíž cílem je přizpůsobit evropské lesy změně klimatu, zhoršování výskytu škůdců a lesních požárů a současně přispět k rozvoji nízkouhlíkového hospodářství a bioekonomiky. Rada Komisi vyzvala, aby každoročně podala zprávu o stavu její realizace. Řada členských států vyzvala k posílení role Stálého lesnického výboru při naplňování strategie a vyjádřila připravenost podílet se na realizaci záměrů strategie od samého začátku. To se týká i nové legislativy k monitoringu lesů a strategickým plánům pro lesy. České předsednictví k tomuto tématu uspořádalo v září letošního roku seminář za účasti 70 odborníků z 20 států, Evropské komise a významných mezinárodních organizací, který aktuální debatě velmi prospěl.
Ministři dále řešili například možnosti přechodu na nefosilní zdroje energie v oblasti rybolovu a akvakultury, zefektivnění využívání biomasy mořských řas v EU a výstupy z konference na vysoké úrovni k biohospodářství.
