Všestarská cibule na seznamu potravin chráněných EU

Nejvíce ochranných označení mají středomořské země – Itálie, Francie, Španělsko a Portugalsko. Česká republika má zato více než dvojnásobek chráněných zemědělských a potravinářských výrobků než zbylí unijní nováčci dohromady. Všestarská cibule má žluto-zlatou slupku a bílou až nazelenalou dužinu. Je bohatá na železo, vitamin B3 – niacin, obsahuje naopak nízké množství škodlivých látek. Tyto vlastnosti jsou dány přírodními podmínkami na Královéhradecku, v nichž se Všestarská cibule pěstuje. Nově se chráněným označením může chlubit také Český heřmánek.

Několik dalších českých výrobků na zisk ochranné známky aspiruje - Olomoucké tvarůžky, České pivo, Chodské pivo, Český kmín, Březnický ležák, Starobrněnské pivo, Znojemské pivo nebo Jihočeská Niva.

První tři zápisy do seznamu přibližně 800 evropských specialit získala Česká republika už při vstupu do Unie, neboť zápis Budějovického piva, Budějovického měšťanského varu a Českobudějovického piva si jako chráněné zeměpisné označení vyjednali Češi jako jediní z nováčků už v přístupové smlouvě k EU. Kromě budějovického piva mají chráněné označení původu (PDO) Pohořelický kapr, Žatecký chmel a Nošovické kysané zelí. Známku chráněné zeměpisné označení (PGI) pak získaly Hořické trubičky, Karlovarský suchar, suchary z východočeské Lomnice nad Popelkou, Pardubický perník, Štramberské uši nebo Třeboňský kapr.

Kromě chráněného zeměpisného označení (PGI) uděluje EU od roku 1992 ještě chráněné označení původu (PDO) a známku zaručeně tradiční speciality (TSG). Systém ochrany byl zaveden ve Společenství v roce 1992. Jeho cílem je jednak podpora rozlišení zemědělských produktů, jednak ochrana názvu výrobku (eliminace imitací). Ochrana má také přispět k větší informovanosti spotřebitele o původu a specifických vlastnostech výrobku. Aby mohl určitý zemědělský výrobek požívat ochrany, musí mít specifické vlastnosti a musí být zapsán do rejstříku, který vede Evropská komise. Před zápisem do Rejstříku Společenství zveřejňuje Komise návrh zápisu v Úředním věstníku Evropské unie. Během čtyřměsíčního připomínkového řízení (od zveřejnění) může každá fyzická nebo právnická osoba či skupina osob z ostatních členských států EU vznést proti zamýšlenému zápisu námitky.